Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina


BIH
Republika Bosny a Hercegoviny
51 129 km²
4,4 mil. obyvatel
OSN, OBSE


Nezávislost Bosny a Hercegoviny na Jugoslávii byla vyhlášena 3. března 1992 na základě referenda, ve kterém se pro ni vyslovilo 63% oprávněných voličů. Území dnešní Bosny a Hercegoviny bylo osídleno již ve 2. tisíciletí př. Kr. ilyrskými kmeny, ve 2. stol. n. l. bylo součástí římské provincie Illyricum. Slovanské kmeny se zde usazovaly v 6. až 7. stol. Ve 12. -14. stol. se na území Bosny zformovalo feudální knížectví, r. 1377 vyhlášené za království, které se po půlstoletí existence rozpadlo. Hercegovina se osamostatnila r. 1448. V druhé polovině 15. stol. byly oba státy, jejichž dějiny se vzájemně prolínaly, dobyty osmanskými Turky. R. 1583 vznikl spojením Bosny a Hercegoviny bosenský pašalík Osmanské říše. V polovině 19. stol. došlo k rozvoji národně osvobozeneckého hnutí, které vyvrcholilo povstáním v Bosně v letech 1875-1876. R. 1878 se země na základě rozhodnutí berlínského kongresu dostala pod správu Rakousko-Uherska, jehož součástí byla až do r. 1918. 30. října 1918 Národní rada Bosny a Hercegoviny schválila připojení k Srbsku a společně s ním se l. prosince 1918 stala součástí nového státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Bosna a Hercegovina se mezi dvěma světovými válkami vyvíjela jako součást tohoto státu, který od r. 1929 nesl název Jugoslávie. V období druhé světové války byla Bosna a Hercegovina podřízena Chorvatsku, ve kterém moc převzali ustašovci. Na území těchto států se rozvíjelo partyzánské hnutí. Osvobození se dočkaly až v posledních fázích války, v květnu 1945. V letech 1945-1990 se Bosna a Hercegovina rozvíjely jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie a od r. 1963 Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Neúspěch jugoslávského pokusu o vybudování socialismu a po řadu let neřešené vnitrostátní problémy vedly k hluboké hospodářské a politické krizi. V případě Bosny a Hercegoviny se jedná o obzvlášť palčivý národnostní problém kombinovaný s konfliktem náboženským. V republice žijí Srbové a Chorvati vyznávající muslimské a křesťanské náboženství. Bosna a Hercegovina se prohlásila za svrchovaný a demokratický stát v červenci 1990 poté, kdy byly schváleny změny ústavy, které umožnily konání prvních svobodných voleb za účasti několika politických stran (listopad a prosinec 1990). Ve volbách zvítězily národní strany jednotlivých národností žijících na území republiky.

Prezidentem byl zvolen člen muslimské Strany demokratické akce Alija Izetbegovič. Rok 1991 byl poznamenán snahou srbského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny o zabezpečení vlastní nezávislosti. Nejprve byla po plebiscitu Srbů v listopadu vyhlášena jejich samostatná republika v rámci Jugoslávie, na počátku r. 1992 přijala skupština bosenských Srbů deklaraci o vytvoření tzv. Republiky srbského národa Bosny a Hercegoviny, znovu jako součásti Jugoslávie. 29. února 1992 toto úsilí vyvrcholilo přijetím ústavy a rozhodnutím srbských poslanců o vytvoření vlastní srbské vlády, národní banky, policie a o převzetí obrany do vlastních rukou. Na přelomu února a března 1992 se rovněž uskutečnilo referendum o nezávislosti Bosny a Hercegoviny, ve kterém se pro nezávislost vyslovilo 63% oprávněných voličů. Vzápětí vypukly první nepokoje mezi Muslimy a Srby, v Sarajevu vyrostly barikády. 3. března 1992 byla vyhlášena nezávislost Bosny a Hercegoviny na Jugoslávii. Na území Bosny a Hercegoviny vznikly: Chorvatská republika Herceg-Bosna, Srbská republika v Bosně a Muslimsko-chorvatská federace. První srážky postupně přerostly v občanskou válku, která si již vyžádala tisíce mrtvých a raněných. Po zdlouhavých jednáních dosáhli prezidenti Bosny, Chorvatska a Srbska dohody o uspořádáni poměrů v zemi. Dohodu parafovali v Daytonu (USA) 21. listopadu 1995. Podle ní je Bosna a Hercegovina složena z dvou částí - Muslimsko-chorvatské federace a Srbské republiky v Bosně se svobodně zvolenou vládou a prezidentem. Sarajevem jako jednotným hlavním městem a jednotnou ústavou. Ve funkci prezidenta se budou střídat zástupci všech tří bosenských stran - Muslimů, Chorvatů a Srbů. Je otázka, budou-li válčící strany smlouvu z Daytonu dodržovat, protože mír se zatím daří udržet jen s velkými obtížemi a díky přítomnosti mezinárodních ozbrojených sil. Hlavní město: Sarajevo (450 000 obyvatel)
Úřední řeč: chorvatština, srbština
Náboženství: muslimské, pravoslavné, katolické
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Alija Izetbegovič
Předseda vlády: Haris Silajdžić a Boro Bosíć
Měna: bosenský dinár


Území: Bosna a Hercegovina.