Vargas se mohl vrátit do úřadu 31. ledna 1951, ale pod hrozbou nového armádního puče spáchal 24. října 1954 sebevraždu. Jeho následníci se pokoušeli řešit těžké hospodářské a sociální problémy země intenzivní industrializací. Nejznámější z nich byl Juscelino Kubitschek (1956 až 1961), jenž nechal uprostřed pralesů vybudovat město Brasílii, jež bylo 21. dubna 1960 vyhlášeno za nové hlavní město země. Jeho nástupce Janio Quadros se snažil zastavit inflaci drastickými úspornými opatřeními, neměl však úspěch, a proto r. 1961 odstoupil. Další období bylo ve znamení růstu vnitropolitického napětí. Armáda žádala reformu ústavy, posilnění parlamentu a zavedení funkce ministerského předsedy. Po referendu však parlament r. 1963 rozhodl o návratu k prezidentské demokracii. Prezident Joao Melchior Marques Goulart, jenž nastoupil do funkce po odchodu Quadrose, se pokusil změnou ústavy rozšířit prezidentské pravomoci, ale pro velký odpor musel ze svého úřadu odstoupit. Vojsko u moci

Prezidentem se stal Humberto Castelo Branco, jenž měl podporu armády. Po něm následovali v této funkci čtyři generálové, za jejich vlády se Brazílie významně změnila - autoritativní režim se pokusil velkolepým modernizačním programem (výstavba jaderných a vodních elektráren, rozvoj ocelářství a automobilového průmyslu) vytvořit z Brazílie průmyslový stát. Propast mezi bohatými a chudými se však stále zvětšovala a na předměstí výstavných velkoměst vyrůstaly nové a nové čtvrti chudiny. Brazílie se stala jednou z nejzadluženějších zemí světa. K nejctižádostivějším projektům Brazílie patří výstavba největší vodní elektrárny na světě na řece Paraná, jež byla uvedena po deseti letech výstavby do provozu r. 1982. Výstavba stála 17 mld dolarů a vyrobená elektrická energie má pokrýt 20% brazilské spotřeby. Konec vojenské vlády

Po 21 letech vlády vojáků byla v lednu 1985 znovu zvolena civilní vláda. Nový prezident Tancredo Neves však zemřel ještě před nástupem do funkce. Jeho nástupcem se stal José de Ribamar Sarney. Civilní vláda, v níž mají největší zastoupení liberálně konzervativní síly, však musela řešit obtížné úkoly. Zadluženost země dosáhla roku 1 987 110 mld US dolarů, zemi ochromuje vysoká nezaměstnanost, rostoucí inflace a stále silnější vměšování armády. V prosinci 1989 byl prezidentem svolen F. Coller de Mello, na kterého byl v březnu 1991 spáchán neúspěšný atentát. V říjnu 1991 zemi navštívil papež Jan Pavel II. Poslední parlamentní a prezidentské volby se konaly 3. října 1994.