Čad



TCH
Čadská republika
1 284 000 km²
6 mil. obyvatel
OSN, OAU


Čad, do r. 1960 francouzská kolonie, je podle dnešní ústavy prezidentskou republikou. Po vojenském převratu r. 1975 byla ústava zrušena. Čad je rozvojový agrární stát, jeden z nejchudších v Africe, rozvrácený občanskou válkou. Na území dnešního Čadu se v předkoloniálním období rozprostíraly říše Kanem-Bornu, Wadai a Bagirmi. Říši Bagirmi si od r. 1829 do r. 1899 podmanil dobrodruh a obchodník s otroky Rabih. Vytvořil říši, která sahala na východě až k řece Darfur, na severu k říším Wadai a Kanem, na jihu k Adamaua a na západě až za jezero Čad. Po vítězství Francouzů nad Rabihem bylo území Čadu r. 1900 rozděleno mezi Francii, Velkou Británii a Německo. V r. 1910 byl Čad začleněn do Francouzské rovníkové Afriky. R. 1946 byl Čad vyhlášen francouzským zámořským územím a r. 1958 dostal statut autonomní republiky v rámci Francouzského společenství, ve kterém zůstal i po získání nezávislosti r. 1960. První prezident N´Garta Tombalbaye odrazil s francouzskou pomocí rebely na severu země, které podporovala Libye. R. 1975 byl Tombalbaye vojenským převratem sesazen. Moc převzal generál Félix Malloum. Francouzské jednotky musely opustit zemi. V době, kdy Libye připravovala přímou anexi větších pohraničních území, bylo v r. 1978 uzavřeno příměří mezi vládou a muslimskými povstalci. Vojenská vláda byla rozpuštěna, generál Malloum se stal prezidentem a vůdce rebelů Hissen Habré ministerským předsedou. Už v následujícím roce však vypukly znovu boje. Prezident Malloum utekl do Nigérie. Krvavé nepokoje pokračovaly i v období, kdy byl prezidentem muslim Goukouni Oueddei. V červnu 1982 dobyl Habré hlavní město N´Djamena, prezident Goukouni Oueddei emigroval do Alžírska. Habré vytvořil státní radu a převzal úřad prezidenta. V říjnu téhož roku postavil Goukouni Oueddei dočasnou vládu se sídlem v Bardai, blízko hranic s Libyí. Goukouniho jednotky dobyly v červnu 1983 strategicky důležité město Faya Largeau a pronikly na jih. USA nato poskytly Habrému okamžitou vojenskou pomoc v hodnotě 10 milionů dolarů a vyslaly do země vojenské poradce a průzkumná letadla. Americký prezident Ronald Reagan se obával rozšíření libyjské mocenské sféry v Africe a vyvíjel nátlak na francouzskou vládu, aby na straně Habrého přímo zasáhla do konfliktu. V srpnu 1985 francouzské jednotky zasáhly do konfliktu a zastavily Libyí podporovanou ofenzívu. Země se rozpadla na dvě části.