Čad

Čad



TCH
Čadská republika
1 284 000 km²
6 mil. obyvatel
OSN, OAU


Čad, do r. 1960 francouzská kolonie, je podle dnešní ústavy prezidentskou republikou. Po vojenském převratu r. 1975 byla ústava zrušena. Čad je rozvojový agrární stát, jeden z nejchudších v Africe, rozvrácený občanskou válkou. Na území dnešního Čadu se v předkoloniálním období rozprostíraly říše Kanem-Bornu, Wadai a Bagirmi. Říši Bagirmi si od r. 1829 do r. 1899 podmanil dobrodruh a obchodník s otroky Rabih. Vytvořil říši, která sahala na východě až k řece Darfur, na severu k říším Wadai a Kanem, na jihu k Adamaua a na západě až za jezero Čad. Po vítězství Francouzů nad Rabihem bylo území Čadu r. 1900 rozděleno mezi Francii, Velkou Británii a Německo. V r. 1910 byl Čad začleněn do Francouzské rovníkové Afriky. R. 1946 byl Čad vyhlášen francouzským zámořským územím a r. 1958 dostal statut autonomní republiky v rámci Francouzského společenství, ve kterém zůstal i po získání nezávislosti r. 1960. První prezident N´Garta Tombalbaye odrazil s francouzskou pomocí rebely na severu země, které podporovala Libye. R. 1975 byl Tombalbaye vojenským převratem sesazen. Moc převzal generál Félix Malloum. Francouzské jednotky musely opustit zemi. V době, kdy Libye připravovala přímou anexi větších pohraničních území, bylo v r. 1978 uzavřeno příměří mezi vládou a muslimskými povstalci. Vojenská vláda byla rozpuštěna, generál Malloum se stal prezidentem a vůdce rebelů Hissen Habré ministerským předsedou. Už v následujícím roce však vypukly znovu boje. Prezident Malloum utekl do Nigérie. Krvavé nepokoje pokračovaly i v období, kdy byl prezidentem muslim Goukouni Oueddei. V červnu 1982 dobyl Habré hlavní město N´Djamena, prezident Goukouni Oueddei emigroval do Alžírska. Habré vytvořil státní radu a převzal úřad prezidenta. V říjnu téhož roku postavil Goukouni Oueddei dočasnou vládu se sídlem v Bardai, blízko hranic s Libyí. Goukouniho jednotky dobyly v červnu 1983 strategicky důležité město Faya Largeau a pronikly na jih. USA nato poskytly Habrému okamžitou vojenskou pomoc v hodnotě 10 milionů dolarů a vyslaly do země vojenské poradce a průzkumná letadla. Americký prezident Ronald Reagan se obával rozšíření libyjské mocenské sféry v Africe a vyvíjel nátlak na francouzskou vládu, aby na straně Habrého přímo zasáhla do konfliktu. V srpnu 1985 francouzské jednotky zasáhly do konfliktu a zastavily Libyí podporovanou ofenzívu. Země se rozpadla na dvě části.

Severní část země obsadila Libye, jižní část od demarkační linie, kterou tvoří 6. stupeň zeměpisné šířky, obsadily
Francií podporované vládní jednotky. Koncem r. 1986 přerušil Goukouni Oueddei styky s bývalou spojeneckou Libyí a uzavřel dohodu s prezidentem Habrém. Armády, které předtím stály proti sobě, spojily své síly a r. 1987 porazily libyjské jednotky. Po této porážce se libyjská vojska stáhla do pohraniční oblasti Aouzou. R. 1989 byla uzavřena dohoda s Libyi o mírovém řešení sporu o pásmo Aouzou, ale už r. 1990 byl spor předložen Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. R. 1990 se konaly první parlamentní volby od r. 1969. Jednotky Vlasteneckého hnutí spásy dobyly r. 1990 hlavní město a prezidentem se stal I. Déby. Hlavní město: N'Djaména (529 500 obyvatel)
Úřední řeč: franština, arabština
Náboženství: muslimské (52%), animistické (43%), křesťanské (5%)
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Idriss Déby
Předseda vlády: Nassour Ouado
Měna: CFA frank = 100 centimů


Území: Čad.