1963 byla v Addis Abebě založena Organizace africké jednoty (OAU). Připojením Eritreje a Ogadenu rozšířil Haile Selassie území státu. (Eritrea byla v letech 1880 až 1941 okupována Italy a potom Brity, r. 1952 byla v rámci federace sjednocena s Etiopií.)

Vojenský převrat v r. 1974
V důsledku hospodářské krize a katastrofálního hladomoru došlo r. 1974 k vojenskému převratu. Monarchie byla zrušena, došlo k zestátnění značné části ekonomiky a byla uskutečněna agrární reforma. Haile Selassie byl zatčen, zemřel 25. srpna 1975. V důsledku rozporů uvnitř vojenské junty převzal 11. února 1977 funkci hlavy státu Mengistu Haile Mariam. V červnu 1977 vypukla válka se sousedním Somálskem o provincii Ogaden. Válka skončila v březnu 1978 stažením somálských vojsk. Přijetím nové ústavy a všeobecnými parlamentními volbami v r. 1978 došlo k přeměně Etiopie v marxisticko-leninsky orientovanou lidovou republiku. Boje o Ogaden a Eritreu, při nichž došlo k aktivizaci sil hnutí za nezávislost, spolu s dlouhodobým katastrofálním suchem způsobily v zemi velmi obtížnou hospodářskou situaci. R. 1989 vznikla v zemi protivládní Revoluční demokratická fronta etiopského lidu (EPRDF). Pokus Mengistu Haile Mariama o záchranu existujícího vládnoucího systému zavedením více politických stran a přiznáním chyb dosavadního socialistického režimu byl neúspěšný. V květnu 1991 jednotky povstalců převzaly státní moc. M. H. Mariam odstoupil a uprchl do Zimbabwe. V červenci 1991 přijaly politické strany a seskupení Národní chartu o občanských právech, pluralitním systému a právu na sebeurčení pro národnosti. Národní konference v červenci 1991 zvolila dočasným prezidentem Melese Zenawiho, který v květnu 1993 přiznal Eritreji, okupované etiopskými jednotkami od r. 1962, právo na nezávislost. Eritrea ji nakonec získala po nejdelší válce v Africe (1962-1991) mezi Lidovou osvobozeneckou frontou a jednotkami diktátora Mengistu Haile Mariama. Oba státy uzavřely v dubnu 1993 dohodu o kooperaci, podle níž Etiopie může volně využívat přístavy Masawa a Asab. Po občanské válce se Etiopii podařilo oživit hospodářství, zvýšit vývoz a snížit inflaci. V 80. a na začátku 90. let miliony obyvatel trpěly hladem, jenž byl následkem katastrofální neúrody (koncem r. 1993 to bylo 1,3 mil. Etiopů). Všeobecné volby se konaly v květnu 1995, poprvé v Etiopie za účasti několika politických subjektů, přinesly vítězství vládnoucí Revoluční demokratické frontě etiopského lidu prezidenta Melesa Zenawiho. Hlavní město: Addis Abeba (1,7 mil.