Etiopie

Etiopie


ETH
Etiopie
1 133 882 km²
50,3 mil. obyvatel
OSN, OAU


Dnešní podoba státního zřízení Etiopie vznikala postupně v letech 1990-1991 po odmítnutí socialistické orientace a rozpuštění vládnoucí Strany pracujících Etiopie. Podle legendy založil Etiopskou říši kolem r. 1000 př. Kr. král Menelik I., který pocházel ze spojení židovského krále Šalomouna a královny ze Sáby. Panovnický rod, který vládl do r. 1974, odvozoval svůj rodokmen od tohoto původu. Poslední císař Haile Selassie se označoval za neguse (negus nagast - král králü) a za judského lva. Výsledky archeologických výzkumů ukazují, že do Etiopie pronikli přistěhovalci z Arábie. Ve 2. století n. l. vznikla Aksumská říše, která se rozprostírala na severu dnešní Etiopie a na velké části území Súdánu. Ve 4. století se v Aksumské říši rozšířilo křesťanství. Vznikla etiopsko-koptská církev, jejíž náboženství bylo uznáváno za státní do revoluce r. 1974. Rozmach islámu v 7. stol. ukončil mocenské postavení Aksumské říše a vnitřní rozpory vedly k jejímu rozpadu. Až v r. 1270 se Jekunovi Amlakovi vybudováním Amharské říše znovu podařilo založit dynastii, jejíž původ byl odvozován od krále Šalomouna. Těžiště politické moci bylo přeneseno na jih, kde byla založena říše Šoa, kterou se podařilo zachránit před útokem Arabů jenom díky zásahu portugalských žoldnéřů. Nastalo intenzívní misijní činnosti jezuitů, proti které však vypuklo v r. 1622 lidové povstání. Císař Fasiladas z dynastie Gondar v důsledku toho zakázal všem katolickým duchovním vstup do země. Pokusy Britů vytvořit ze země protektorát ztroskotaly po zásahu Italů, kteří r. 1889 dosadili na trůn císaře Menelika II. R. 1896 se však i Italové museli vzdát svých pokusů uchytit se v Etiopii natrvalo. Menelik II. je porazil u Adwy a zajistil tak pro svou zemi nezávislost. Úspěšnými výboji se mu podařilo rozšířit území říše. V letech 1887-1891 založil nové hlavní město Addis Abebu a snažil se zlepšit hospodářskou situaci země. Poslední císař Haile Selassie I. R. 1930 nastoupil na trůn císař Haile Selassie I., Menelikův synovec. R. 1935 napadla Etiopii italská armáda. I přes rozhodný odpor špatně vyzbrojených etiopských jednotek se podařilo Italům zemi obsadit. Haile Selassie odešel do exilu. Návrat do vlasti mu umožnilo až vítězství britských jednotek v dubnu 1941. Císař se pokoušel vybudovat říši na novém základě a ústavou z r. 1955 zmodernizovat politický systém pří zachování monarchie. R. 1967 se konaly první všeobecné volby, r.

1963 byla v Addis Abebě založena Organizace africké jednoty (OAU). Připojením Eritreje a Ogadenu rozšířil Haile Selassie území státu. (Eritrea byla v letech 1880 až 1941 okupována Italy a potom Brity, r. 1952 byla v rámci federace sjednocena s Etiopií.)

Vojenský převrat v r. 1974
V důsledku hospodářské krize a katastrofálního hladomoru došlo r. 1974 k vojenskému převratu. Monarchie byla zrušena, došlo k zestátnění značné části ekonomiky a byla uskutečněna agrární reforma. Haile Selassie byl zatčen, zemřel 25. srpna 1975. V důsledku rozporů uvnitř vojenské junty převzal 11. února 1977 funkci hlavy státu Mengistu Haile Mariam. V červnu 1977 vypukla válka se sousedním Somálskem o provincii Ogaden. Válka skončila v březnu 1978 stažením somálských vojsk. Přijetím nové ústavy a všeobecnými parlamentními volbami v r. 1978 došlo k přeměně Etiopie v marxisticko-leninsky orientovanou lidovou republiku. Boje o Ogaden a Eritreu, při nichž došlo k aktivizaci sil hnutí za nezávislost, spolu s dlouhodobým katastrofálním suchem způsobily v zemi velmi obtížnou hospodářskou situaci. R. 1989 vznikla v zemi protivládní Revoluční demokratická fronta etiopského lidu (EPRDF). Pokus Mengistu Haile Mariama o záchranu existujícího vládnoucího systému zavedením více politických stran a přiznáním chyb dosavadního socialistického režimu byl neúspěšný. V květnu 1991 jednotky povstalců převzaly státní moc. M. H. Mariam odstoupil a uprchl do Zimbabwe. V červenci 1991 přijaly politické strany a seskupení Národní chartu o občanských právech, pluralitním systému a právu na sebeurčení pro národnosti. Národní konference v červenci 1991 zvolila dočasným prezidentem Melese Zenawiho, který v květnu 1993 přiznal Eritreji, okupované etiopskými jednotkami od r. 1962, právo na nezávislost. Eritrea ji nakonec získala po nejdelší válce v Africe (1962-1991) mezi Lidovou osvobozeneckou frontou a jednotkami diktátora Mengistu Haile Mariama. Oba státy uzavřely v dubnu 1993 dohodu o kooperaci, podle níž Etiopie může volně využívat přístavy Masawa a Asab. Po občanské válce se Etiopii podařilo oživit hospodářství, zvýšit vývoz a snížit inflaci. V 80. a na začátku 90. let miliony obyvatel trpěly hladem, jenž byl následkem katastrofální neúrody (koncem r. 1993 to bylo 1,3 mil. Etiopů). Všeobecné volby se konaly v květnu 1995, poprvé v Etiopie za účasti několika politických subjektů, přinesly vítězství vládnoucí Revoluční demokratické frontě etiopského lidu prezidenta Melesa Zenawiho. Hlavní město: Addis Abeba (1,7 mil.

obyvatel)
Úřední řeč: amharština, gallština
Náboženství: křesťanství (55%), muslimové (35%)
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Negasso Gidada
Předseda vlády: Meles Zenawi
Měna: birr = 100 centů


Území: Etiopie.