Fidži

FJI
Fidži
18 300 km²
748 000 obyvatel
OSN, CW



Souostroví Fidži získalo nezávislost v rámci Britského společenství národů 10. října 1970. Hlavou státu byla do r. 1987 britská královna, kterou na ostrovech zastupoval generální guvernér. Severní část souostroví objevil r. 1643 Holanďan Abel Janszoon Tasman, jižní část Brit James Cook r. 1774. Začátkem 19. století připluli na ostrovy Fidži první osadníci. R. 1871 se stal jeden z ostrovních vládců Thakombau s britskou podporou králem a požádal Brity o ochranu. R. 1874 se ostrovy staly britskou kolonií. V důsledku příchodu indických dělníků (od r. 1879) se postupně měnilo sociální složení obyvatelstva souostroví, podíl obyvatelstva indického původu vzrostl na 50%. Neshody mezi oběma skupinami obyvatel vyústily v prosinci 1959 v rozsáhlé nepokoje. Ostrovy získaly r. 1966 právo na vnitřní samosprávu. Ministerským předsedou se stal Ratu Sir Kamisese Kapaiwai Tuimacilau Mara. Jeho Strana spojenectví chce zachovat výsadní postaveni obyvatel Fidži, aby zaručila národní svébytnost státu, jenž se rozkládá na 840 ostrovech ve východní Melanézii. Ve volbách v r. 1982 si tato strana udržela vedoucí pozici, i přestože proindicky orientovaná Strana národní federace zaznamenala velký nárůst počtu hlasů. Prvenství ve volbách r. 1992 získala Fidžijská politická strana a její vůdce S. Rabuka se stal předsedou vlády. Hlavní město: Suva (70 000 obyvatel)
Úřední řeč: angličtina, fidži
Náboženství: křesťanství (50%), hinduistické (40%), muslimské
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Ratu Sir Kamisese T. Mara
Předseda vlády: Sitiveni Rabuka
Měna: fidžijský dolar = 100 centů


Území: Fidži.