(1328 až 1350), prvnímu panovníkovi z rodu Valois. R. 1337 proto vypukla stoletá válka mezi Anglií a Francií. V prvních letech války dosáhla Anglie mnoha úspěchů (bitvy u Kresčaku, 1346, a Maupertuis, 1356). Příměří uzavřené v Bruggách r. 1375, zaručující zemi vnější jistoty, umožnilo králi Karlovi V. (1364-1380) urovnat vnitřní spory mezi šlechtou a měšťanstvem. Za vlády jeho nástupce Karla VI. (1380-1422, od r. 1391 zvaného Šílený) propukly opět vnitřní rozpory. Proti aristokratickým stoupencům vévody Orleánského stáli stoupenci vévodů burgundských. Stoupenci burgundských vévodů se r. 1419 spojili s Angličany, kteří r. 1415 pod vedením krále Jindřicha V. porazili francouzské vojsko u Azincourtu. Jindřich V. se r. 1420 oženil s dcerou francouzského krále Karla VI. a troyeskou smlouvou z r. 1420 byl uznán za francouzského krále. Po Jindřichově smrti r. 1422 se stal králem jeho nezletilý syn Jindřich VI. Rostoucí odpor Francouzů podnícený Janou z Arku způsobil v r. 1429 ve válce zvrat a r. 1453 stoletá válka skončila. Kromě přístavu Calais přišli Angličané o veškerá svá území ve Francii. Francouzské renesanční království
Ludvík XI. upevnil královskou moc správními a finančními reformami. Po smrti burgunského vévody Karla Smělého r. 1477 si přivlastnil jeho území jako léno, čímž se dostal do rozporu s Habsburky, kteří měli na Burgundsko dědické právo. R. 1419 začaly spory o návrh Francie na Neapolské království tažením nástupce Ludvíka XI. Karla VIII. do Itálie. Král František I. (1515-1547) se r. 1519 marně ucházel o německou korunu, ve snaze uchránit Francii před územním obklíčením Habsburky. R. 1516 uzavřel v Bologni konkordát s papežem Lvem X., čímž se katolická církev stala činitelem upevňujícím francouzskou královskou moc. V posledním desetiletí své vlády pronásledoval František I. šířící se protestantismus. R. 1534 musel např. reformátor Jan Kalvín opustit Paříž. Za vlády nástupců Františka I. přerostly náboženské rozpory do vážných vnitropolitických konfliktů. Hugenotské války a absolutismus
V březnu 1562 přepadla katolická strana vedená vévodou de Guise kalvínské hugenoty ve městě Vassy, čímž započaly tzv. hugenotské války trvající až do r. 1598. Rodící se smlouvu mezi králem Karlem IX. a vůdcem hugenotů admirálem Caspardem de Coligny narušila tzv. bartolomějská noc r. 1572, při které vojáci katolické strany povraždili protestantské obyvatelstvo v Paříži. Hugenotské války vyvrcholily r. 1589 zvražděním krále Jindřicha III. S nástupem vlády vedoucí osobnosti hugenotů Jindřicha IV.