Navarského se konflikty počaly urovnávat, 25. července 1593 přestoupil Jindřich IV. na katolickou víru a nantským ediktem z r. 1598 zaručil hugenotům úplnou náboženskou svobodou. R. 1610 po zavraždění zakladatele bourbonské dynastie Jindřicha IV. se stal králem nezletilý Ludvík XIII., jehož regentkou byla jeho matka Marie Medicejská. R. 1614 byl Ludvík XIII. prohlášen za plnoletého, r. 1624 pověřil Armanda Jeana du Plessis, kardinála (od r. 1631 vévodu) Richelieua vedením státní správy. Skončilo období neustálých povstání šlechty, která se obávala o svoje výsady. Za vlády kardinála Richelieua a jeho nástupce kardinála Julese Mazarina získala Francie vedoucí postavení v Evropě. Po Mazarinově smrti r. 1661 převzal vládu král Ludvík XIV. Francie měla v tomto období zabezpečené a opevněné hranice, konsolidovanou státní správu, stabilizované finančnictví a bojeschopnou armádu. Vláda "krále slunce"
Ludvík XIV. (1643-1715) dovedl monarchii k dokonalosti, jeho způsob vlády, dvůr a paláce se staly vzorem pro evropské panovníky. Za pomoci ministra financí Jeana-Baptista Colberta podporoval obchod a rozvoj průmyslu uplatňováním zásad merkantilismu a výrazně zvýšil státní příjmy. Ve snaze o získání hegemonie v Evropě vedl Ludvík XIV. války, kterými sice dosáhl rozšíření Francie, ale zároveň zemi přivedl na pokraj státního bankrotu dluhem ve výši 2 miliard livrů. Takže ani rozkvět průmyslu a umění, který Francie v období vlády "krále slunce" , nemohl zakrýt počínající úpadek absolutistické monarchie. Za vlády jeho nástupců Ludvíka XV. (1715 až 1774, r. 1723 prohlášen za plnoletého) a Ludvíka XVI. (1774-1792) státní dluh neustále narůstal a vedl k zvyšování daňové zátěže rolníků a řemeslníků. V sedmileté válce (1756-1763) bojovala Francie po boku Rakouska. Pařížským mírem roku 1763 musela odstoupit Velké Británii území v Kanadě a přestala tak být koloniální mocností. Až do smrti krále Ludvíka XV. (1774) vzrostl státní dluh na 4 miliardy livrů a i v době vlády Ludvíka XVI. dále narůstal. S ohledem na existující státní krizi byl král r. 1789 donucen, poprvé od r. 1614, svolat generální stavy. Avšak i tento poslední pokus zachránit monarchistickou vládu ztroskotal. Francouzská revoluce
Měšťané, kteří tvořili třetí stav generálních stavů, se prohlásili za Zákonodárné národní shromáždění. Dobytím Bastily, pevnosti a symbolu královské moci, začala 14. července 1789 revoluce. Národní shromážděni zrušilo řadu výsad šlechty, ale většina trvala na zachování monarchie. Nevydařený útěk krále Ludvíka XVI.