Francie
F
Francouzská republika
551 500 km²
57,3 mil. obyvatel
OSN, EU, RE, NATO, OECD, OBSE, ZEU
Současná francouzská ústava byla schválena 28. září 1958 referendem jako ústava tzv. páté republiky. Podle ústavy se moc ve státě dělí mezi prezidenta, voleného na sedm let v přímých volbách, a francouzské Národní shromáždění, volené na pět let. První stopy lidského osídleni na jihu Francie jsou staré asi 400 000 let. Od r. 700 př. Kr. se v dnešní Francii usadil keltský kmen Galů. Od Římanů ke Karlovcům
Mezi r. 58 až 51 př. Kr. byla Galie dobyta Římany pod vedením Gaia Iulia Caesara. Ve 3. stol. začali Římany z Galie vytlačovat Alemané a Frankové. Za vlády Chlodvíka I. (486-511), který r. 498 přijal křesťanskou víru, byla Galie sjednocena pod vládou Franků. Karel Veliký rozšířil území Franské říše daleko za hranice dnešní Francie a po jeho smrti (r. 814), za vlády jeho nástupce Ludvíka I. Pobožného (814 až 840), byla říše verdunskou smlouvou z r. 843 rozdělena mezi tři syny Ludvíka I. Území ohraničené na východě spojnicí mezi řekami Scheldou, Saonou a Maasou, získal Karel II. Holý. Toto území se stalo základem dnešní Francie. Královská moc Karlovcü se až do r. 987 nedokázala prosadit proti silným lenním knížectvím. Posílení království
V r. 987 byl na šlechtickém sněmu zvolen za krále zakladatel dynastie Kapetovců Hugo Kapet, který při volbě svého syna Roberta II. prosadil dědičnost francouzského království. Kapetovcům se postupně v úzké spolupráci s papežem podařilo posílit ústřední moc v zemi. Král Filip II. August (1180-1223) rozšířil hranice království a upevnil svou moc pomocí žoldnéřského vojska, které bylo královi zavázáno, a důsledným uplatňováním lenních práv při sňatcích dcer a vdov. Ludvík IX. Svatý (1226-1270) připojil k území království i jih Francie. Jeho nástupce Filip IV. Sličný (1285-1314) pokračoval v konsolidaci země a v expanzi na úkor sousedních států. Přenesením sídla papeže do Avignonu r. 1309 se papež dostal pod bezprostřední vliv francouzského krále až do r. 1376. Tři sta let trvající vláda dynastie Kapetovců skončila smrtí Filipa IV. v r. 1328. Následovalo období vnitřních a vnějších rozporů ukončené nástupem Ludvíka XI. r. 1461. Válka s Anglií
Po vymření hlavní větve Kapetovců připadla francouzská koruna podle sálského zákona (Lex Salica) vedlejší linii Kapetovců, rodu Valois. Anglický král Eduard III. , syn dcery Filipa IV. a Isabely, však uplatňoval nárok na francouzský trůn vůči Filipovi VI.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie