Ghana

Ghana


GH
Ghanská republika
238 537 km²
15,2 mil. obyvatel
OSN, CW, CEDEAO, OAU


Ghana získala 6. března 1957 nezávislost v rámci Britského společenství. Stala se prvním státem v Africe, jenž se zbavil koloniální nadvlády. Po několika vládních krizích se chopila moci v republice od r. 1981 vojenská vláda pod vedením kapitána vojenského letectva britského původu Jerryho Rawlingse. Založení Ašantské říše
Osai Tutu (1695-1731), vládce kmene Ašantů ze skupiny Akanů, založil v r. 1695 na území dnešní Ghany říši s hlavním městem Kumasi. Když si Ašantové podmanili všechny sousední kmeny, pronikli až na pobřeží, kde se setkali s evropskými mořeplavci. Vyměňovali s nimi jejich zboží především za slonovinu a zlato, a proto dostalo jejich pobřeží název Zlaté pobřeží. Jako první Evropané přistáli na Zlatém v r. 1471 Portugalci. Zanedlouho je následovali Dánové, Švédové, Nizozemci. a Brandenburkové. Zakládali si tu osady a zabývali se především obchodem s otroky až do jeho zákazu v r. 1807. Ve sporech mezi jednotlivými koloniálními zeměmi si hegemonii v Ghaně získala v 19. století Velká Británie. Britská koloniální nadvláda
V r. 1874 se Zlaté pobřeží stalo britskou korunní kolonií a po porážce Ašantů obsadili Angličané i vnitřní území, které se v r. 1896 stalo britským protektorátem. R. 1901 se obě části spojily do kolonie Zlaté pobřeží. Úsilí o získání nezávislosti
V r. 1947 založila skupina mladých Afričanů Spojenou konvenci Zlatého pobřeží s cílem dosáhnout nezávislost ze mě. Toto hnutí však nebylo dostatečně radikální pro mladého Kwame Nkrumaha, který získal vzdělání v USA. Založil Ústavní lidovou stranu, která se od hnutí odtrhla a bojovala nejen za nezávislost, ale usilovala i o oslabení vlivu kmenových náčelníků, aby překonala rozpory mezi kmeny. Už první ghanské volby v r. 1951, ještě za koloniální nadvlády, přinesly této straně velký úspěch. Ve volbách v r. 1956 opět získala většinu hlasů. Republika Ghana
V r. 1952 získala země vnitřní samosprávu a první autonomní vládu pod vedením Kwame Nkrumaha. Nezávislost získalo Zlaté pobřeží 6. března 1957 pod názvem Ghana. Ghana byla l. července vyhlášena republikou a Kwame Nkrumah se stal prezidentem. Jeho vládu charakterizovaly diktátorské a afrikanistické tendence, sbližování s Čínou a se státy sovětského bloku. Prezidentova popularita začala klesat a 24. února 1966 ho vojsko sesadilo. Moc převzala Národní rada osvobození, která sledovala prozápadní zahraniční politiku.

Po přechodném období převzal moc vůdce Pokrokové strany Kofi Abref Busia. Nkrumahova strana byla zakázána. Ale ani nová civilní vláda nebyla schopna zvládnout těžkou situaci. V r. 1972 došlo k vojenskému puči pod vedením plukovníka Ignatia Kutu Acheamponga, který stál v čele vojenské vlády až do července 1978, než musel odstoupit. Proti vládě generála Fredericka Akufla, který se pokoušel obnovit ústavnost, zorganizoval další vojenský puč 4. června 1979 kapitán Jerry John Rawlings. Povolil volby, které se konaly 18. června, a jako vítěz vyšla nacionální Lidová strana v čele s Hillem Limannem. Rawlings znovu zorganizoval puč a v lednu 1982 převzal moc. Rozpustil parlament a zakázal politické strany. V listopadu 1992 se konaly prezidentské volby, první svobodné od r. 1981. Zvítězil dosavadní prezident J. Rawlings. Ghana je, nejvýznamnějším producentem kakaa na světě, dvě třetiny jejích příjmů pocházejí z exportu této plodiny. Výkyvy cen kakaa na světovém trhu mají proto na zemi velmi silný dopad. Industrializaci ztěžuje nedostatek kapitálu, omezený vnitřní trh a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Hlavní město: Akkra (949 100 obyvatel)
Úřední řeč: angličtina
Náboženství: animistické (až 60%), křesťanské, muslimské
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Jerry John Rawlings
Předseda vlády: Jerry John Rawlings
Měna: cedi = 100 pesewů


Území: Ghana.