února 1921 byla vyhlášena Gruzínská SSR, v březnu 1921 na severu země Abcházská SSR, která se však koncem r. 1921 stala součástí Gruzie. V květnu 1921 byla uzavřena smlouva o vojensko-hospodářském svazku mezi Gruzií a RSFSR. Proces získávání moci dovršilo sovětské vedení vytvořením Zakavkazské socialistické sovětské republiky v prosinci 1922, která spoluzakládala Sovětský svaz. Gruzínské hnutí za nezávislost však neutichlo a v r. 1924 sovětská vojska potlačila velké protibolševické povstání. Gruzínská sovětská socialistická republika byla obnovena až v r. 1936 a její další vývoj odpovídal vývoji celého Sovětského svazu. Po nástupu Michaila Gorbačova na čelo Sovětského svazu se v Gruzii dostaly do popředí hospodářské, politické a národnostní problémy, nahromaděné za celá desetiletí. Prvním problémem byla žádost Abcházců vytvořit samostatnou svazovou republiku a v souvislosti s touto žádostí začaly v dubnu 1989 stávky a demonstrace v Tbilisi, proti kterým zakročila armáda a v létě r. 1992 se problém republiky opět vyostřil, a to už do takové míry, že gruzínská armáda obsadila hlavní město Abcházie, a tak začal vojenský konflikt. V červnu 1989 gruzínská vláda a v březnu 1990 republikový Nejvyšší sovět přehodnotily vývoj v zemi v l. 1920-1921. Konstatovaly, že byla porušena mírová smlouva z května 1920, a vyzvaly vedení Sovětského svazu k jednání o obnovení nezávislosti Gruzie. Postupně se v zemi začaly realizovat demokratické změny. Byla zrušena vedoucí úloha komunistické strany, vznikaly nové politické strany a organizace, uskutečnily se volby s účastí několika politických stran (zvítězila koalice Kulatý stůl - Svobodná Gruzie). Předsedou nového parlamentu se stal bývalý disident Zviad Gamsachurdia. 14. listopadu 1990 byla vyhlášena opět Gruzínská republika. Proces demokratických změn od září 1990 provázely národnostní konflikty v jižní Osetii. V květnu 1991 byl přímými volbami zvolen první gruzínský prezident. Stal se jím Zviad Gamsachurdia, který však záhy po svém zvolení projevil tendenci pro diktátorský způsob vlády. Vyvolalo to odpor opozice a vojenské srážky koncem prosince 1991, ve kterých bylo 50 mrtvých. Byla ustanovena dočasná vláda, 10. března 1992 byl Eduard Ševardnadze zvolen do čela Státní rady Gruzínské republiky. Bývalý sovětský ministr zahraničních věcí byl pak 6. listopadu 1992 zvolen prezidentem s neomezenými pravomocemi. Abchazský parlament 26. listopadu 1994 schválil novou ústavu, podle níž je Abcházie "svrchovanou republikou". Eduard Ševardnadze však konstatoval, že Gruzie neuznává abchazskou suverenitu. Gruzínsko-abchazský spor byl řešen r.