Gruzie
Gruzie
GE Gruzínská republika 69 700 km² 5,5 mil. obyvatel OSN, SNS
Poprvé byla nezávislost moderní Gruzie vyhlášena 26. května 1918. 14. listopadu 1990 republikový Nejvyšší sovět vyhlásil kontinuitu s Gruzínskou demokratickou republikou z r. 1918-1921. Území dnešní Gruzie bylo osídleno od 1. tisíciletí př. Kr., později se zde rozprostírala říše Urartu, v 6.-2. století př. Kr. Kolchidské království (na západě i na východě území vznikla ve 4. až 3. stol. př. Kr. Iberie). Římská a byzantská nadvláda trvala do 5. stol. n. l., ve 4. stol. začala křesťanizace Gruzie. Velká feudální knížectví, která vznikla v l. století, se postupně sjednotila v r. 1156-1213. Hospodářský a kulturní vývoj země ve 13. - 14. století narušovaly mongolské vpády. Od 15. stol. existovalo v Gruzii několik nezávislých státních celků, které se v 16. - 18. stol. dostaly do závislosti na Turecku a Persii. Část obyvatelstva se v tomto období islamizovala. V roce 1783 začal proces sbližování s Ruskem (vojenská ochrana), v roce 1801 si Rusko připojilo východní část země a do r. 1864 byla už téměř celá Gruzie včleněna do carské říše (přístavy Batumi a Poti a některé jihozápadní oblasti už po rusko-tureckých válkách), což naráželo v této zemi s historickou tradicí samostatnosti na odpor. Na druhé straně plynul do země kapitál z Ruska i z ciziny, což bylo základem hospodářského rozvoje. Odpor vůči ruské nadvládě přerostl v r. 1905 do ozbrojeného odboje, který byl krutě potlačen. V únoru 1917 vznikl v Petrohradě zvláštní výbor, který spravoval kromě Gruzie ještě dvě zakavkazská území. Po ruské Říjnové revoluci byl v Tbilisi vytvořen Zakavkazský komisariát (sjednotily se v něm arménské a ázerbájdžánské národně orientované strany), který byl v březnu 1918 zrušen a vznikla Zakavkazská demokratická federativní republika, nezávislá na ruské federaci (prezident Nikolaj Čcheidze). Po dvou měsících se však rozpadla a 26. května 1918 byla vyhlášena Gruzínská demokratická republika na čele s Noj Žordanijem a pod vojenskou ochranou nejprve německých, potom britských vojsk. V květnu 1920 uzavřela Gruzínská republika s Ruskem mírovou smlouvu, kterou sovětské Rusko uznávalo její nezávislost a Gruzie se zavázala nepodporovat bělogvardějská vojska, proti sovětské moci. Po skončení občanské války v Rusku si bolševici připravili půdu na převzetí moci v Zakavkazsku. V únoru 1921 začala Rudá armáda obsazovat Gruzii, 16.
února 1921 byla vyhlášena Gruzínská SSR, v březnu 1921 na severu země Abcházská SSR, která se však koncem r. 1921 stala součástí Gruzie. V květnu 1921 byla uzavřena smlouva o vojensko-hospodářském svazku mezi Gruzií a RSFSR. Proces získávání moci dovršilo sovětské vedení vytvořením Zakavkazské socialistické sovětské republiky v prosinci 1922, která spoluzakládala Sovětský svaz. Gruzínské hnutí za nezávislost však neutichlo a v r. 1924 sovětská vojska potlačila velké protibolševické povstání. Gruzínská sovětská socialistická republika byla obnovena až v r. 1936 a její další vývoj odpovídal vývoji celého Sovětského svazu. Po nástupu Michaila Gorbačova na čelo Sovětského svazu se v Gruzii dostaly do popředí hospodářské, politické a národnostní problémy, nahromaděné za celá desetiletí. Prvním problémem byla žádost Abcházců vytvořit samostatnou svazovou republiku a v souvislosti s touto žádostí začaly v dubnu 1989 stávky a demonstrace v Tbilisi, proti kterým zakročila armáda a v létě r. 1992 se problém republiky opět vyostřil, a to už do takové míry, že gruzínská armáda obsadila hlavní město Abcházie, a tak začal vojenský konflikt. V červnu 1989 gruzínská vláda a v březnu 1990 republikový Nejvyšší sovět přehodnotily vývoj v zemi v l. 1920-1921. Konstatovaly, že byla porušena mírová smlouva z května 1920, a vyzvaly vedení Sovětského svazu k jednání o obnovení nezávislosti Gruzie. Postupně se v zemi začaly realizovat demokratické změny. Byla zrušena vedoucí úloha komunistické strany, vznikaly nové politické strany a organizace, uskutečnily se volby s účastí několika politických stran (zvítězila koalice Kulatý stůl - Svobodná Gruzie). Předsedou nového parlamentu se stal bývalý disident Zviad Gamsachurdia. 14. listopadu 1990 byla vyhlášena opět Gruzínská republika. Proces demokratických změn od září 1990 provázely národnostní konflikty v jižní Osetii. V květnu 1991 byl přímými volbami zvolen první gruzínský prezident. Stal se jím Zviad Gamsachurdia, který však záhy po svém zvolení projevil tendenci pro diktátorský způsob vlády. Vyvolalo to odpor opozice a vojenské srážky koncem prosince 1991, ve kterých bylo 50 mrtvých. Byla ustanovena dočasná vláda, 10. března 1992 byl Eduard Ševardnadze zvolen do čela Státní rady Gruzínské republiky. Bývalý sovětský ministr zahraničních věcí byl pak 6. listopadu 1992 zvolen prezidentem s neomezenými pravomocemi. Abchazský parlament 26. listopadu 1994 schválil novou ústavu, podle níž je Abcházie "svrchovanou republikou". Eduard Ševardnadze však konstatoval, že Gruzie neuznává abchazskou suverenitu. Gruzínsko-abchazský spor byl řešen r.
1997 pod záštitou OSN. Hlavní město: Tbilisi (1 280 000 obyvatel) Úřední řeč: gruzínština Náboženství: převážně křesťanské Státní zřízení: republika Hlava státu: Eduard Ševardnadze Měna: lari
Území: Gruzie.
|