Honduras


HD
Honduraská republika
112 088 km²
5 mil. obyvatel
OSN, OAS, SELA


Bývalá španělská provincie Honduras vyhlásila roku 1821 nezávislost. Nejdříve patřil Honduras k mexickému císařství a od roku 1823 byl součástí Středoamerické federace. K Hondurasu patří ostrovy Islas de la Bahía v Karibském moři. Roku 1838 se Honduras jako republika definitivně osamostatnil. Historický vývoj
Západní část Hondurasu patřila kdysi k říši Mayů s vysoce rozvinutou kulturou, dodnes o tom svědčí ruiny Cópanu. Kryštof Kolumbus objevil 30. července 1502 ostrov Guanaja a 14. srpna vstoupil u mysu Honduras poprvé na americkou pevninu. O 22 let později začali oblast osídlovat Evropané a původní indiánské obyvatelstvo v krvavých bojích vytlačili z jeho území. Honduras, který svými bohatými nalezišti zlata a stříbra přitahoval kolonisty, byl roku 1525 formálně vyhlášen za španělskou kolonii. V letech 1539 až 1821 byl Honduras součástí španělského generálního kapitanátu Guatemala, dokud nevyhlásil nezávislost. Do roku 1823 patřil k mexickému císařství, potom byl spolu s Guatemalou, Salvádorem, Nikaraguou a Kostarikou součástí Středoamerické federace. Roku 1838 se Honduras stal samostatnou republikou. Z Hondurasu se postupem času stal politicky nejstabilnější stát Jižní Ameriky. Při moci se střídali vojenští diktátoři a demokraticky zvolení prezidenti. Přetrvávající pohraniční konflikty se sousedními státy - Salvádorem na jihozápadě, Guatemalou na západě a Nikaraguou na jihovýchodě a vnitropolitické rozpory mezi konzervativci a liberály charakterizovaly politickou situaci. Od roku 1911 USA vícekrát intervenovaly v Hondurasu, protože země, která žije převážně z exportu banánů, je na USA hospodářsky závislá. Protože Honduras odmítl povolení vstupu do země přistěhovalcům z přelidněného Salvadoru, vypukla roku 1969 mezi oběma státy válka - tzv. fotbalová válka, která skončila až 30. října 1980 mírovou smlouvou. Po státním převratu 7. srpna 1978 převzal moc Policarpo Paz Garcia a zastavil na dlouhou dobu proces demokratizace. Roku 1986 byla sestavením vlády pověřena znovu liberální strana. V polovině 80. let došlo ke sporu se sousední Nikaraguou, kde v té době byla u moci marxistická vláda Daniela Ortegy, protože povstalci vykonávali vojenské operace proti nikaragujské vládě na území Hondurasu.