1990-první svobodné volby-Jelcin-představitel opozice a další nacionalisté a reformátoři zvoleni do parlamentu

.12.6.1990-ruská SFSR vyhlásila svrchovanost na SSSR

.12.6.1991-Jelcin zvolen ruským prezidentem

.25.12.1991-Ruská SFSR přijala název Ruská federace

.26.12.1991 se stala zakládajícím členem SNS

.31.3.1992 podepsalo 18 republik Ruské federace z 20 novou smlouvu federace, podepsat ji odmítli pouze Čečensko a Tatarstán

.1.1.1994-Jelcin se stává prezidentem SNS

.červen 1994-Rusko se připojilo k vojenské a politické spolupráci s NATO

.17.12.1995-volby do Státní dumy(dolní komora parlamentu)-zvítězili komunisté před

Žirinovského liberálními demokraty,stranami Náš dům a Jabloko

.duben 1994 podepsali prezidenti Ruska a Běloruska v moskevském Kremlu smlouvu o vytvoření unie Společenství svrchovaných republik(společná zahraniční politika,společný postup při ochraně státních hranic,bezpečnosti obou států a potírání zločinnosti), mohou disponovat armádou druhého státu,chtějí upevnit celní unii a zavést společnou měnu.

.volby 15.-16.6.1996-1.kolo -

dosavadní prezident Boris Jelcin 35,28%hlasů

komunistický kandidát Gennadij Zjuganov 30,04%hlasů

generál v.v. Alexandr Lebeď 14,52%hlasů

bývalý sovětský prezident Michael Gorbačov pouze 0,51%hlasů

Protože žádný kandidát nezískal nadpoloviční většinu hlasů,konalo se druhé kolo voleb.

.3.7.1996-druhé kolo-v něm zvítězil s převahou více než 13% hlasů Boris Jelcin(53,7%) nad komunistou Zjuganovem(40,4%)

Vláda Borise Jelcina

Po převzetí vlády po MIchaelu Gorbačovovi se okamžitě snažil přeměnit centralizované komunistické hospodářství na kapitalistické hospodářství volného trhu.Následovaly potížev podobě inflace,korupce,zločinnosti a politické nestability.Ale přes všechny nástrahy se v Rusku zakořenila demokracie.Tento vnitropolitický boj za demokracii je však v přímém rozporu s potlačováním jakékoli snahy o samostatnost ze strany národních republiktvořících Ruskou federaci.Příkladem je ruská agrese vůči Čečensku v letech 1994-1996.

VÁLKA PROTI ČEČENSKU

V prosinci 1994 vydal prezident Boris Jelcin rozkaz vojensky intervenovat v Čečensku,které v říjnu 1991 vyhlásilo na Rusku nezávislost.Čečenský prezident Džochar Dudajevprojevil několikrát ochotu k jednání,ruská vojska však postupovala dále do vnitrozemí.Kavkazské národy v Rusku a sousední státy mobilizovaly dobrovolníky na podporu Če-čenska.Obsazení hlavního města Grozného ruskými jednotkamí počátkem února 1995nebylo možno zabránit.Boje se poté přesunuly do ostatních částí země.

Pozadí války

Čečenci kladli od 18.století největší odpor ruské nadvládě.V 19.století bojovali na straněmuslimů ve válce kavkazských národů proti Rusům.V roce 1936 se Čečensko stalo autonomní republikou v rámci RSFSR.V roce 1944 nechal Josef V.Stalin deportovat Čečence do Střední Asie a Kazachstánu za údajnou kolaboraci s německými okupantyza druhé světové války.Teprve Stalinův nástupce Nikita Sergejevič Chruščov umožnil čečenskému národu návrat,byla obnovena autonomní republika.

V říjnu 1991 vyhlásilo Čečensko nezávislost, Džochar Dudajev se stal prezidentem a představitelem hnutí za nezávislost.

8.11.1991 vyhlásilo Rusko nad Čečenskem výjimečný stav.

2.8.1994 se uskutečnil neúspěšný násilný pokus o převrat,který byl podporován ruskou vládou

15.9.1994 vyhlásil Dudájev válečný stav

25.11.1994 zahájila opozice útok na hlavní město Groznij

27.11.1994 ztroskotal pokus o svržení Dudajeva

Boris Jelcin hrozil invazí a předložil bojujícím stranám ultimátum.aby během 48 hodin složily zbraně.