„V době teplého jarního západu slunce se na Patriarchových rybnících objevili dva občané.“ Ano, právě zde se předseda Massolitu a uznávaný literát Berlioz a začínající básník Ivan Bezdomný setkávají s ďáblem Volandem a roh Malé Bronné a Jermolajevské uličky byl svědkem tragické smrti Berlioze. „Tramvaj zakryla Berlioze a pod mřížku Patriarchovy aleje vypadl na dlažební kostky Malé Bronné kulatý temný předmět. Byla to odřezaná hlava Berlioze.“ Odtud je to dalších pár kroků ulicí Spiridonovka a Malá Nikitská k domu Maxima Gorkého, jehož oblíbenost po rozpadu SSSR značně poklesla, ale i tak stojí jeho muzeum za návštěvu. U Gorkého domu se rozevírá náměstí Nikitské brány (Ploščaď Nikitskich vorot), kterému vévodí velký kostel Nanebevzetí, místo svatby Puškina. Z levé strany sem klesá Tverský bulvár, popisovaný mnohými ruskými spisovateli s nepřehlédnutelnou rohovou budovou bývalé agentury TASS. Nedaleko odtud je Leontěvská ulička (Leontěvskij pereulok) s domem č. 6, dnes muzeem Konstantina Sergejeviče Stanislavského. Směrem dolů Nikitský bulvár zavede zvídavého turistu na Arbat, jednu z nejstarších moskveských ulic, proslavenou Alexandrem Puškinem (dům č. 53), Alexandrem Rybakovem (jeho Děti Arbatu žili v domě č. 51) nebo „dítětem Arbatu“ - Bulatem Okudžavou (Píseň o Arbatu). Dnes se však Arbat díky cestovnímu ruchu proměnil v rušnou pěší zónu s korzujícími Moskvany a turisty. Paralelně se starým Arbatem vede Nový Arbat (dříve Kalininova třída) s mnoha obchody, mj. také s největším moskevským knihkupectví (Dom knigi)
Filevská linie metra, o kterém Moskvané říkají, že je nejkrásnější na světě, vede z Arbatu (stanice Arbatskaja nebo Smolenskaja) na stanici Kutuzovskaja. Zde si na své přijdou milovníci Napoleonských válek. Ve směru nahoru po rušném Kutuzovského prospektu se na pravé straně vynoří kruhová budova, skrývající skvělé panorama bitvy u Borodina. Když nezní has průvodkyně a člověk přivře oči, málem by slyšel střelbu a sténání raněných. Vedle budovy panoramatu je malý domek, který v roce 1812 sloužil ruské generalitě a právě zde údajně Kutuzov učinil rozhodnutí o evakuaci Moskvy. O něco dále po prospektu se vypíná Vítězný oblouk na počest vítězství ruských vojsk na Napoleonem. Návštěvníci Treťjakovské galerie obvykle přijíždějí na stanici metra Treťjakovskaja nebo je tam doveze autobus. Ale ke galerii vede pěkná, asi dvacetiminutová procházka od Borovické brány Kremlu. Tato brána ústí na Borovické náměstí (Boroviskaja ploščaď) s výhledem na monumentální Paškovův dům, skvost ruského klasicismu z 18. století. Při přechodu Velkého kamenného mostu se otevírá „klasický“ obrázek Kremlu na jedné straně a znovupostavený chrám Krista Spasitele, nesmrtelný pomník Borise Jelcina, na opačné straně.