Poté lze sejít od rušné vozovky přes Bolotnou ploščaď s pomníkem Repina a po mostě pro pěší přejít kanál Moskvy a v uličce se otevře trochu pohádková budova Treťjakovské galerie. Kdo by ještě neměl po obrazech dost procházek, může se projít klidnou ulicí Malaja Ordynka s několika měšťanskými domky. Mezi nimi je i dům spisovatele a dramatika Alexandra Nikolajeviče Ostrovského
Samostatnou kapitolou vnějších částí Moskvy jsou kláštery. Na jejich návštěvu je třeba si nechat více času, protože jsou rozptýlené vesměs v jižní části Moskvy. Jedním z nejznámějších je Andronikův klášter (Sposo-Andronikov monastyr, metro Ploščaď Iljiča s ohromnou hlavou Lenina), ve kterém žil Andrej Rubljov a kde je dnes umístěno muzeum ikon (ačkoliv práce Rubljova jsou dnes v „Treťjakovce“). Nedaleko odtud ulice Boľšaja Komunističeskaja ulica spojuje Andronikův klášter s Taganským náměstí s populárním divadlem Na Tagance, které nesmrtelně proslavil Vladimir Vysockij. Dva menší kláštery – Danilov (metro Tuľskaja) a Donský (metro Šabolovskaja) – sice postrádají nádheru kremelských chrámů se zlatými kopulemi, ale právě proto je zde možné nalézt klid na rozjímání. U obou se nacházejí hřbitovy s významnými šlechtickými rody (na Danilovském hřbitově je například pohřben Gogol)
Naproti tomu Novoděvičij klášter (metro Sportivnaja, východ Lužniki) je turisty více navštěvovaným místem. Byl postaven knížetem Vasilijem III. na počest dobytí Smolenska. Přestože se jednalo o ženský klášter (sám název napovídá, že byl určen k výchově dívek), pobýval zde i Boris Godunov. Nedaleko od něj e sportovní komplex Lužniki, dějiště olympijských her roku 1980. Odtud je to již jen jednu stanici metrem na stanici Universitět, kde se po východu z metra objeví mohutná hlavní budova Moskevské státní university M. V. Lomonosova, zřejmě nejznámější ze „Sedmi Stalinových věží“, které se tyčí nad Moskvou. Vstup do hlavní budovy je však pouze na studentský průkaz. Mnohem populárnější mezi turisty je „Ploščadka osmotra“ nedaleko hlavní budovy. Za slunečných dnů je zde skutečně větší část města jako na dlani i s řekou Moskvou, která vytáčí svůj oblouk okolo sportovního komplexu Lužniki přímo pod svahem. Pohled na Moskvu z tohoto místa může zakončit toto putování po vybraných zajímavostech ruské metropole, která pod slupkou šedi, stalinské a brežněvovské monumentální architektury socialistického realismu skrývá drobné objevy pro turisty. Možná je však dobře, že prozatím na nich fotoaparáty světových značek necvakají a nejezdí autobusy s masovými turisty. Některá místa by možná se stánky se suvenýry ztratila své kouzlo a klid, který lze nalézt i v rušném a uspěchaném městě.