Historie Filipín

Nejstarší důkazy lidské přítomnosti se datují 24-tisíc let dozadu. Tímto důkazem je pozůstatek lebky tzv. tabonského člověka, který byl nazván podle jeskyně, kde se pozůstatky našli. Před 6000 lety začali na ostrov migrovat lidé hovořící malajsko-polynézkymi jazyky.

Pod vlivem Španělska
První evropskou civilizací, která zakotvila na území dnešních Filipín bylo Španělské království. Výprava pod vedením Portugalca Fernanda Magellena prohlásila ostrovy za španělské. Magellan se však do Evropy nikdy nevrátil. Tři týdny po vkročení na Filipíny zahynul při boji s domorodci. Samotná kolonizace však začala až v roce 1565 příchodem Miguela López de Legazpi. Založil první evropské osídlení v dnešním Cebu. O šest let později byla založena Manila jako hlavní město.
Španělé během své snahy o kolonizaci museli několikrát bojovat proti domorodým vzpourám. Ani za 300 let nadvlády se jim nepodařilo si podmanit mnohé kmeny v horách.
V 19. století se Filipíny otevřely světovému obchodu. Tímto se do země dostali i západní ideje francouzské revoluce, či národních států. Jose Rizal žádal reformy prostřednictvím hnutí Propaganda. Jeho kritika španělské nadvlády byla potrestána odsouzení na smrt v roce 1896. Rizal byl později prohlášen za národního hrdinu.

Nástup USA na Filipínách
V roce 1892 byla založena tajná společnost Katipunan. Její vůdcem byl Andreas Bonifacio. Na rozdíl od Rizala, který měl odpor k násilí a bojoval perem, Bonifacio měl v plánu použít sílu k dosažení svého cíle - osvobození od španělské vlády a nezávislost Filipín. V roce 1986 začala Filipínská revoluce. V roce 1898 vůdce revoluce vyhlásil nezávislost Filipín od Španělska. V témže roce začala i Americko-španělská válka. Jejím výsledkem byla mírová dohoda, v níž se Španělsko vzdalo Filipín ve prospěch USA za 20 milionů dolarů (současných cca 500 mil.).
Američané odmítli uznat samostatný filipínský stát, což vedlo okamžitě ke filipínsko-americké válke. Jejím výsledkem bylo absolutné podrobení si souostroví Američany. Politika USA vůči Filipínám byla velmi vstřícná. Dokonce jim slíbili nezávislost desítky let před jejím samotným naplněním. Plánem bylo Filipíny na to připravit.
Americký vliv byl narušen během Druhé světové války, kdy byly Filipíny okupovaná Japonskem. Filipínské ostrovy byly centrem pacifických bojů. Manila byla téměř zcela zničena. Po Varšavě byla Manila nejvíce zničeným městem v této válce.

Nezávislost Filipín
4. července 1946 Filipíny získaly nezávislost. Tento den je začátkem filipínského politického a ekonomického zápasu. V té době byly Filipíny druhý nejvyspělejší stát východní Asie, hned po Japonsku. Dnes patří Filipíny k těm nejchudším.
Největším politickým a ekonomickým úderem bylo období vlády Ferdinanda Marcose. Vládl od roku 1965 do roku 1986 diktátorským způsobem.

Corazon Aquino
V roce 1986 se odehrála Revoluce síly lidu (People Power Revolution) vedená Corazon Aquino, vdovou po zavražděném Benigno Aquino, kteří byl významný kritik Marcosovým režimu. Tato revoluce se velmi podobala naší Sametové revoluci. Bez zbraní, klidně na náměstích.

Geografie

Druhé největší souostroví na světě s 7107 ostrovy. Stát s pátým nejdelším pobřežím, jehož celková délka je 36289 km. Rozloha je přibližně 300 000 km². Nejvyšším bodem je hora Apo. Její vrchol dosahuje nadmořskou výšku 2954 m.

Klima na Filipínách

Klima je tropická mořská, tedy obvykle horká a vlhká. Filipíny mají tři roční období. Studené období, které trvá obvykle od prosince do února. Teplé období, které začíná v březnu a končí začátkem června. Zbytek roku je označován za deštivé období. Intenzita dešťů se mění v závislosti od ostrovů a jejich expozici k jednotlivým monzunovým proudem. Nejchladnějším měsícem je leden. Nejteplejším květen. Teplota se pohybuje od cca 15°C do 35°C.
Filipíny se nacházejí v tajfúnovom opasku (Typhoon belt). Ročně je území Filipín zasažené průměrně devíti tajfuny.

Náboženství na Filipínách

Více než 90 % populace jsou křesťané. Z toho přibližně 80% spadá pod Římskokatolická církev. Zbytek je odstíněné menšími církvemi jako je například Iglesia ni Cristo. Filipíny jsou jedna ze dvou převážně římskokatolických zemí v Asii. Tou druhou je Východní Timor.
5 až 10 procent populace jsou muslimové. Obývají zejména ostrov Mindanao, Palawan a souostroví Sulu. V zemi se nachází autonomní muslimská oblast. Filipínský muslimové jsou sunitové.
Tradiční filipínské náboženství jsou rovněž přítomny. Animismus, šamanismus v ryzí formě setrval víceméně pouze v izolovaných společenstvích, nebo horských kmenech. V mnoha případech lidé vyznávají určitý mix křesťanství a tradičního náboženství.

Filipínská měna

Na Filipínách se platí fiipínskym pesem. Jedno peso se skládá ze 100 centavos. Za jednu českú korunu dostanete dnes přibližně 2, 3 pesos. Směnárny jsou všudypřítomné. Dostupnost bankomatů je výborná. Na Filipínách je rozlehlá infrastruktura sloužící posílání peněz ze zahraničí, protože přes 10 milionů Filipínci pracuje v zahraničí a takto podporují své rodiny.

Ceny na Filipínách
Cenová hladina na Filipínách je nižší než v Čechách.
Příklady cen:
Malé pivo v obchodě: 20 P
Malé pivo v baru: 35 P a výše.
Hodina internetu: 15 P a vyšší
Benzín Premium: 50 P