Návštěvníky raději předem upozorníme, že na úplně první pohled nejsou kartáginské památky tak atraktivní, jako třeba stará antická města v Řecku, Turecku či Itálii. Do celé oblasti Kartága platí jediná vstupenka za 4.200 tuniského dináru. Otevřeno je v sezóně od 8:00 do 19:00 a mimo sezónu od 8:30 do 17:30.


Okolí Monastiru je jedním z hlavních center turistického ruchu v zemi. Monastir sám má jedno z mezinárodních letišť, takže turisté, kteří chtějí v této oblasti prožít svoji dovolenou, mají veškeré dopravní pohodlí při ruce. Kromě samotného Monastiru je třeba upozornit na dvě další důležitá místa v oblasti. Jedná se jednak o vesničku Mahdia, která se proslavila díky svému rybáři. Jeho úlovek sice nebyl příliš jedlý, zato však měl nedozírnou hodnotu historickou. Objevil totiž vrak řecké lodi z roku 86 našeho letopočtu. Rok má opravdu pouze dvě číslice. Druhou významnou památkou je asi nejznámější antická památka na území dnešního Tuniska - známé Koloseum v El Jem. Toto koloseum je druhé největší na světě - hned po římském originálu.


Neodmyslitelnou součástí Tuniska jsou oázy v poušti. Jsou důkazem obrovské síly živé přírody a moci byť slabého praménku vody. Najdeme zde oázy, která se pyšní dvěma či třemi palmami, jsou zde však také oázy se statisíci stromů, plné vegetace a života. Lidé, žijící v oázách, vytvořili zvláštní techniku zemědělství. Jednak umí perfektně hospodařit s vodou, neméně důležitý je však i jejich způsob pěstování rostlin. Podobně jako v pralese vytvořili tři pásma vegetace - vysoké stromy, především palmy, vytvářejí nejvyšší vegetační pásmo. Tyto rostliny, zvyklé na vysoké teploty i malé mrazy, udržující stále vlastní teplotu, vytvářejí živý štít proti úmornému slunci i na poušti běžným nočním mrazům. Dokáží v oáze částečně vyrovnat teplotní rozdíly a především vytvářejí potřebné lepší klima. Pod palmami roste druhé pásmo - pomerančovníky a další citrusy, meruňky, broskve. A protože se jedná o stromy, je možné využít i půdu pod jejich korunami kde lidé pěstují základní zeleninu.


Ostrov Jerba

Homérův Ostrov lotofágů, ostrov Jerba, je dodnes uznáván jako jedeno z nejkrásnějších a nejúrodnějších míst v celé zemi. Odysseus musel své muže z ostrova odvléci násilím. Cestovní kanceláře používají humánnější prostředky, ale tento nádherný ostrov turisté opouštějí s ochotou Odysseových námořníků.
Ostrov, jehož historie osídlení sahá až do nejstarších dob, bohatl zpočátku především díky obchodům se zlatem, slonovinou a otroky. Ještě v době osídlení Féničany se sem dostávají první Židé, vyhnaní z Jeruzaléma králem Nabuchodonozorem. Podruhé sem přišli Židé v 1. stol.