Tunisko

Jedno z nejkrásnějších míst v Tunisku je na Afriku překvapivě plné života, květin a ovocných stromů dávajících bohatou úrodu. Krátká vzdálenost od Sicílie - pouhých 140 km však také pro tuto oblast znamenala mnoho zkázy, neboť se stala mostem pro většinu dobyvatelů přicházejících z Evropy. Dnes však tento poloostrov spíše symbolizuje svým tvarem ruky ruku podanou k přátelství a pohostinnosti.
Zdejší podnebí poloostrov předurčilo pro zemědělství, známé jsou především zdejší vinice, pomerančové a citrónové háje.
Blízkost Evropy však v některých případech přinášela i výhody. Poloostrov byl bránou, kudy mohly přicházet nové tradice a nová kultura. Dnes je Cap Bon orientován převážně na turistický ruch. Nalezneme zde jedna z nejznámějších turistických center v Tunisku - Hammamet a Nabeul







Kairouan je čtvrté nejdůležitější město Islámu po Mekce, Medíně a Jeruzalému. Historie města sahá do úplných počátků islámu, založil jej Mohammedův druh Okba Ibn Naffia. Jeho studna je podle pověsti propojena se slavnou posvátnou studnou Zemzem v Mekce.
Sousse vyřešilo velice chytře problém turistického ruchu. Vytvořilo na svém předměstí Port El Kantaoui malé specializované turistické městečko podle architektury známého
severotuniského městečka Sidi Bou Said. Proto turistická výstavba nezasáhla tak dramatickým způsobem do architektury ani urbanizmu původního města - jednoho z nejstarších sídel na území Tuniska.


















Ostatně soudím, že Kartágo by NEMĚLO býti zničeno. Jsme o dva tisíce let dále než pověstný římský mravokárce a vzteklík Cato - a Kartága by dnes byla ještě větší škoda než tehdy. I Římané, kteří Kartágo beze zbytku vyplenili a zruinovali, na jeho místě postavili nové a to neuplynulo ani dvacet let. Zdejší památky jedinečných způsobem mapují vývoj historie této části země. Přes veškeré snahy Římanů vymazat púnské město z mapy nacházejí dodnes archeologové mnohé předměty svědčící o slávě, síle a významu města. Věční Římané po sobě zanechali mnoho typických památek jako je amfiteátr, cisterny.. Stejně jako Římané ničili púnské město, Arabové řádili na zbytcích města římského. Zachoval se i tofet, punské kultovní místo zasvěcené bohu Baal Hammonovi.
Nejen z dnešního pohledu zdejší oběti nebyly zcela běžné. Byli zde totiž obětováni prvorození chlapci ze vznešených rodin.

Návštěvníky raději předem upozorníme, že na úplně první pohled nejsou kartáginské památky tak atraktivní, jako třeba stará antická města v Řecku, Turecku či Itálii. Do celé oblasti Kartága platí jediná vstupenka za 4.200 tuniského dináru. Otevřeno je v sezóně od 8:00 do 19:00 a mimo sezónu od 8:30 do 17:30.


Okolí Monastiru je jedním z hlavních center turistického ruchu v zemi. Monastir sám má jedno z mezinárodních letišť, takže turisté, kteří chtějí v této oblasti prožít svoji dovolenou, mají veškeré dopravní pohodlí při ruce. Kromě samotného Monastiru je třeba upozornit na dvě další důležitá místa v oblasti. Jedná se jednak o vesničku Mahdia, která se proslavila díky svému rybáři. Jeho úlovek sice nebyl příliš jedlý, zato však měl nedozírnou hodnotu historickou. Objevil totiž vrak řecké lodi z roku 86 našeho letopočtu. Rok má opravdu pouze dvě číslice. Druhou významnou památkou je asi nejznámější antická památka na území dnešního Tuniska - známé Koloseum v El Jem. Toto koloseum je druhé největší na světě - hned po římském originálu.


Neodmyslitelnou součástí Tuniska jsou oázy v poušti. Jsou důkazem obrovské síly živé přírody a moci byť slabého praménku vody. Najdeme zde oázy, která se pyšní dvěma či třemi palmami, jsou zde však také oázy se statisíci stromů, plné vegetace a života. Lidé, žijící v oázách, vytvořili zvláštní techniku zemědělství. Jednak umí perfektně hospodařit s vodou, neméně důležitý je však i jejich způsob pěstování rostlin. Podobně jako v pralese vytvořili tři pásma vegetace - vysoké stromy, především palmy, vytvářejí nejvyšší vegetační pásmo. Tyto rostliny, zvyklé na vysoké teploty i malé mrazy, udržující stále vlastní teplotu, vytvářejí živý štít proti úmornému slunci i na poušti běžným nočním mrazům. Dokáží v oáze částečně vyrovnat teplotní rozdíly a především vytvářejí potřebné lepší klima. Pod palmami roste druhé pásmo - pomerančovníky a další citrusy, meruňky, broskve. A protože se jedná o stromy, je možné využít i půdu pod jejich korunami kde lidé pěstují základní zeleninu.


Ostrov Jerba

Homérův Ostrov lotofágů, ostrov Jerba, je dodnes uznáván jako jedeno z nejkrásnějších a nejúrodnějších míst v celé zemi. Odysseus musel své muže z ostrova odvléci násilím. Cestovní kanceláře používají humánnější prostředky, ale tento nádherný ostrov turisté opouštějí s ochotou Odysseových námořníků.
Ostrov, jehož historie osídlení sahá až do nejstarších dob, bohatl zpočátku především díky obchodům se zlatem, slonovinou a otroky. Ještě v době osídlení Féničany se sem dostávají první Židé, vyhnaní z Jeruzaléma králem Nabuchodonozorem. Podruhé sem přišli Židé v 1. stol.

poté, co Jeruzalém zničil Titus. Od té doby je zde jedno z nejslavnějších center židů v Africe.
Hlavní město ostrova je Houmt Souk. Je známé jako město mešit. Najdeme jich tu více než 200. Asi nejznámější jsou Mešita Turků a Mešita cizinců. Z dalších památek bychom neměli zapomenout na španělskou pevnost.
Velice zajímavé místo je i synagoga La Ghriba ve vesnici Er Riad.