Jedno z nejkrásnějších míst v Tunisku je na Afriku překvapivě plné života, květin a ovocných stromů dávajících bohatou úrodu. Krátká vzdálenost od Sicílie - pouhých 140 km však také pro tuto oblast znamenala mnoho zkázy, neboť se stala mostem pro většinu dobyvatelů přicházejících z Evropy. Dnes však tento poloostrov spíše symbolizuje svým tvarem ruky ruku podanou k přátelství a pohostinnosti.
Zdejší podnebí poloostrov předurčilo pro zemědělství, známé jsou především zdejší vinice, pomerančové a citrónové háje.
Blízkost Evropy však v některých případech přinášela i výhody. Poloostrov byl bránou, kudy mohly přicházet nové tradice a nová kultura. Dnes je Cap Bon orientován převážně na turistický ruch. Nalezneme zde jedna z nejznámějších turistických center v Tunisku - Hammamet a Nabeul







Kairouan je čtvrté nejdůležitější město Islámu po Mekce, Medíně a Jeruzalému. Historie města sahá do úplných počátků islámu, založil jej Mohammedův druh Okba Ibn Naffia. Jeho studna je podle pověsti propojena se slavnou posvátnou studnou Zemzem v Mekce.
Sousse vyřešilo velice chytře problém turistického ruchu. Vytvořilo na svém předměstí Port El Kantaoui malé specializované turistické městečko podle architektury známého
severotuniského městečka Sidi Bou Said. Proto turistická výstavba nezasáhla tak dramatickým způsobem do architektury ani urbanizmu původního města - jednoho z nejstarších sídel na území Tuniska.


















Ostatně soudím, že Kartágo by NEMĚLO býti zničeno. Jsme o dva tisíce let dále než pověstný římský mravokárce a vzteklík Cato - a Kartága by dnes byla ještě větší škoda než tehdy. I Římané, kteří Kartágo beze zbytku vyplenili a zruinovali, na jeho místě postavili nové a to neuplynulo ani dvacet let. Zdejší památky jedinečných způsobem mapují vývoj historie této části země. Přes veškeré snahy Římanů vymazat púnské město z mapy nacházejí dodnes archeologové mnohé předměty svědčící o slávě, síle a významu města. Věční Římané po sobě zanechali mnoho typických památek jako je amfiteátr, cisterny.. Stejně jako Římané ničili púnské město, Arabové řádili na zbytcích města římského. Zachoval se i tofet, punské kultovní místo zasvěcené bohu Baal Hammonovi.
Nejen z dnešního pohledu zdejší oběti nebyly zcela běžné. Byli zde totiž obětováni prvorození chlapci ze vznešených rodin.