Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Nórsko
Dátum pridania: | 14.01.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | bord | ||
Jazyk: | Počet slov: | 5 355 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 19.5 |
Priemerná známka: | 2.97 | Rýchle čítanie: | 32m 30s |
Pomalé čítanie: | 48m 45s |
Se všemi fjordy a ostrovy je to však více než 20 000 km, což je polovina obvodu zeměkoule!
Nelze se proto divit, že Norové jsou národem vynikajících námořníků a rybářů. Známý pojem „Viking“ znamená „obyvatel zátoky“. Slovo vik i dnes v norštině znamená to samé co zátoka. Proto tvoří příponu názvů mnoha měst, ležících na pobřeží země. Ať už třeba známý Narvik nebo Hellvik, Sandvik, Kopervik atd.
Fjordy – velké, často prstovitě či stromovitě rozvětvené zálivy, podle nichž je typ norského pobřeží označován jako fjordový. Podobný typ pobřeží má také Grónsko, Labrador, Patagonie nebo např. jižní ostrov Nového Zélandu. Za jeho vznik vděčíme ledovcovým splazům, kterými byla tato pobřeží kdysi pokryta. Ty vyhloubily údolí ledovcového typu. Při poklesu pevniny nebo vzestupu mořské hladiny pak tato údolí zatopila mořská voda a stala se mořskými zálivy. Jsou převážně asi 2-5 km široké (výjimečně až 10 km), avšak někdy až 100 km dlouhé. Délka nejdelšího norského fjordu Sognefjord dosahuje úctyhodných 260 km. I hloubka fjordů je poměrně velká. Již zmíněný Sognefjord má své dno až v hloubce 1 245 metrů. Největší hloubka obvykle bývá zhruba v polovině délky zálivu.
Ploché, nížinné nebo pahorkaté pobřeží je v Norsku poměrně vzácné, přesto pro jižní oblast charakteristické. Soustřeďuje se na něm osídlení a zemědělství, příkladem může být okolí města Trondheim.
Při jižním okraji Osla a také při západním pobřeží mezi Bergenem a Trondheimem jsou typické ploché skalnaté ostrůvky zbroušené ledovcem, jež označujeme jako šéry. V tomto případě se mluví, stejně jako v sousedním Švédsku, o šérovém pobřeží.
Horopis a povrchové útvary
Celé území Norska je pokryto Skandinávskými horami, nebo alespoň jejich svahy a výběžky. Díky tomu patří Norsko mezi nejhornatější země v Evropě. Skandinávské hory, zkráceně Skandy, lze přiblížit například těmito číselnými údaji: Délka celého masivu od severovýchodu k jihozápadu je asi 1 800 km, největší šířka v jižním Norsku je větší než 350 km. Přes polovina území leží výše než 500 m.n.m. a přibližně čtvrtina ve výšce přes 1000 m.n.m. Skandy netvoří souvislé horské pásmo v celé své délce, rozpadá se na skupiny různě vysokých masivů, rozdělených hlubokými údolími. Nejvyšší vrcholky jsou na jihu pohoří, ale ani ty nedosahují výšky 2 500 metrů. Nejvyšší horou Norska a zároveň i celé Skandinávie je Galdhopiggen s 2 469 metry.
Geologové ve Skandinávii podle tvarů rozlišují tři základní typy reliéfů Skandinávských hor. Hory (fjell) tvoří složku většiny horopisných názvů. Nejvíce je rozšířen typ zaoblených nebo plochých vrcholů středních výšek.
Zdroje: průvodce Norkso,Olympia 1997