Kobry

Úvod
Připravil jsem pro vás exkurzi do tajuplného světa nejzajímavějších hadů. Tito
nejzajímavější hadi patří do řádu korálovcivitých a jsou to kobry, latinsky Naja.
Kobry jsou legendární, obávaní a uctívaní živočichové, o kterých se už tisíce let
vyprávějí báje. V mojí prácí vás seznámím s nejznámějšími druhy kober.
Poznáte nejobávanějšího hada Starého světa - kobru indickou,
obrovskou kobru královskou podrobně a okrajově některé další..
Postupně budte seznámeni s jejich vlastnostmi, výskytem, rozmnožováním a jinými
zajímavostmi. Doufám, že se v tomto zvláštním světě neztratíte a že pochopíte
život kobry. Mým cílem je seznámit vás se životem kober. Obsah
1. Kobra indická
1.1. Výskyt
1.2. Jed
1.3.Tělo
1.4. Zvláštnosti
1.5. Rozmnožování

2. Kobra královská

2.1. Výskyt
2.2. Jed
2.3. Tělo
2.4. Zvláštnosti
2.5. Rozmnožování

3. Ostatní druhy kober
3.1. Něco o nich.

4. Závěr

5. Obrázky


6. Literatura a zdroje























1. Kobra indická

1.1. Na tomto obrázku můžete vidět areál výskytu kobry indické.

Radši to zde přece jen napíšu, je to především v Indii, Celjonu, Íránu, Malajsii, Indonésii,
Filipínách a jižní Číně.

1.2. V Indii na kousnutí kobry indické, zvané Naja naja, umírají tisíce lidí. Jsou to
především domorodci, kteří se po ní ve spánku instinktivně oženou a jsou uštknuti.
Její jed je neurotoxický. To znamená. že působí hlavně na nervový systém a dýchací centra.
Její jedové žlázy obsahují kolem 0,15 g jedu a smrtelná dávka je pro člověka je přitom
jen 12 mg. Jed je nebezpečnější v letních měsících. Smrt nastává podle toho, kam byla
obět uštknuta.

Známý herpetolog Reid uvádí, že při přímém zásahu do žíly došlo ke smrti již
po 15 minutách. Kobra indická však není had útočný, a proto napadne člověka, jen když se cítí být ohrožena.

1.3. Kobra indická se dorůstá délky kolem 1,5 metru, ve výjímečných případech přes
dva metry. Například v muzeu v Colombu je součástí expozice 2,22 metru dlouhý exemplář.
Zbarvení těla není jednotné. Můžeme vidět kobru indickou zbarvenou světle nebo tmavě
hnědě, občas i olivově šedě či černě. Některé kobry jsou i pruhované. Většina z nás zná
kobru indickou také pod pojmenováním brejlovec kvůli charakteristickým brýlím na
hřbetní části krku. Ovšem zvláštnosti je, že tyto „brýle“ mají jen kobry v jižní Indii a na
Srí Lance. Například u jihočínských kober tyto brýle chybí. spodní strana těla bývá šedá
nebo světle žlutá.

1.4.Kobra indická bývá častro znázorňována ve společnosti nejrůznějších božstev. Například i Buddha je občas zobrazován s kobrou, která ho zastiňuje svým rozšířeným hrdlem.
To, jak je kobra v Idii uctívána, dokazuje i to, že několik dní v roce je zasvěceno právě
kobrám. Naja naja žije na rozmanitých místech, a na některých bychom to ani nečekali.
Sídlí například ve starých zdech, v hromadách kamení nebo dříví a dokonce i v opuštěných termištích. V Indii není nic zvláštního, když se ráno probudíte a před vámi je vztyčená kobra.
O tom svědčí i mnohé výpovědi Čechů, kteří v Indii žili. Kobra indická se živí myšmi a krysami a občas i žáby a ryby. A asi nejznámější zvláštnosti kobry indické je střikování jedu do obličeje nepřítele. Není to ovšem jen výsada kobry indické, ale i jiných druhů, o kterých si
ještě povíme.


1.5. V době rozmnožování jsou kobry značně podrážděné a nebezpečné.Samec a samice, kteří se střídají v hlídání vajec, vždy vyrazí z úkrytu, hned jak ucítí vetřelce.Samička nejdříve
vyhrabe v písčité půdě díru, do níž vedou dva vchody. Do nich pak naklade 10 až 20 kusů vajec. Mláďata se líhnou v 70 až 90 dnech, v zajetí však vlivem velkého tepla inkubují vejce už za 60dní. Vylíhnutá mláďata měří kolem 24 centimetrů.


2. Kobra královská

2.1. Kobra královská je nejdelším jedovatým hadem na světě. Žije ve východní části
Pákistánu zvané Lahare, Indii, Bangaladéši, jižní Číně a na Filipinách. Ophiophagus hannah,
jak se kobra královská nazývá v latině žije v řídkých lesích, především v těch původních.

2.2.

Ke kousnutí člověka kobrou královskou dochází vzhledem k jejímu výskytu jen vzácně,
avšak pro člověka je tento had vysoce nebezpečný, obzvláště, když hlídá mladé.
Jed kobry královské je vysoce účinný, ale přesto nejsou příznaky po uštknutí jednotné. Herpetolog Reid uvádí, že jedenomu pacientovi se po kousnutí dospělou kobrou královskou vytvořil jen malý otok v místě rány. Jiný zase zemřel již po šesti hodinách. Přitom kobra
oba uštknula do stejného místa. Hlavní roli zde ale hrálo množství vstříknutého jedu.
Dalším důkazem toho, jak je kobra královská nebezpečná, je na příklad to, že když uštkne slona do chobotu, tak do čtyř hodin zahyne.

2.3. Ophophagus hannah je až 5,5 metru dlouhá a proto se o ni hovoří jako o nejdelším jedovatém hadu na světě. Neověřený údaj z Thajska dokonce hovoří o šestimetrové kobře královské. Zbarvení kobry královské není stejně jako u kobry indické jednotné. nejčastěji však býva zbarvena černě, hnědě, olivově šedě nebo žlutavě, obvykle s málo zřetelnými pruhy. Kobra královská je tak dlouhá, že když se při setkání s člověkem vztyčí, jak to kobry dělávají, hledí mu přímo do očí. Věřím, že to není nic příjemného. 2.4. Kobra královská nepatří mezi tak rozšířené druhy a nekoluje o ni rozhodně tolik zajímavostí jako o mobře indické. Proto snad zmíním jen to čím se, kobra královská živí, protože její způsob získávání potravy je pro mnoho zvířat krutý. kobra královský totiž neloví jen myši a krysy. Živí se jinými, třeba i metrovými hady, ještěrkami a dokonce i různými
hlodavci. ta největší zvláštnost kobry královské ale bude součástí až další kapitolky a to rozmnožování.

2.5. Kobra královská si totiž staví normální hnízdo z úlomků bambusových výhonků a listů.
To hnízdo je vlastně veliká kupa těchto výhonků a materiál na jeho stavbu přináší vždy jen samice a jen ve smyčce přední části jejího těla. Tato stavba má dvě patra. Spodní část slouží jako místnost pro ukládání vajec a v horní části leží samice a bedlivě hlídá. A jak už to u kober bývá, když si samice potřebuje odpočinout, samec ji v této činnosti vystřídá. Vajec bývá 35 až 45 kusů a mláďata se z nich vylíhnou již za 75 dní. Vylíhlá mláďata měří
50 centimetrů, což je naprostý unikát. Mláďata však nejsou jen tak veliká, ale už i tak
vyspělá, že se o ně rodiče po narození už namusí starat a malé kobry královské už si musejí se všemi nástrahami života v přírodě poradit sami. 3. Ostatní druhy kober

3.1. Asi nejzámější kobrou po kobře indické a kobře královské je kobra egyptská (Naja haje).
Žije prakticky na celém území Afriky kromě jejích nejjížnějších částí. Dosahuje délky kolem dvou metrů a je všeobecně obávaná a uctívaná. Přesto však záznamy o uštknutí a smrti člověka nejsou zas až tak časté.

Asi největší zajímavostí je, že se jí nechala dobrovolně uštknout a usmrtit egyptská královna Kleopatra po smrti Marca Antonia.
Dalším druhem je kobra černokrká (Naja nigricollis). Vyskutuje se prakticky na celém africkém kontinentu s výjimku Sahary. Jak napovídá její název, bývá nejčastěji zbarvena černě a dosahuje délky 1,5 až 1,8 metru. je nejhojnější kobrou v Rhodesii a bývá považována za jednoho z nejnebezpečnějších hadů Afriky. Má to mnohem vyvinutější schopnost vystřikovat jed z váčků než ostatní druhy kober. Svůj jedovatý sekret je schopna vystřikovat až do vzdálenosti čtyř metrů.
Už ne tak častým druhem je kobra kapská (Naja nivea). Jak už napovídá její název, žije hlavně v jižní části Afriky. Dosahuje délky kolem dvou metrů a ráda vyhledává lidská obydlí, kde způsobuje úhyn menších hospodářských zviřat. Mnohými odborníky bývá považována ze nejnebezpečnější kobru vůbec, protože je velice útočná a jed je velmi účinný.
Jako další kobru zmíníme vzácnou a poměrně dlouhou kobru černou (Naja melanoleuca). Žije v oblast střední Afriky, jižně od Sahary. Bývá obvykle 3,5 metru dlouhá
a černobíle zbarvená. Poměrně často se objeví i v městských parcích a na hospodářských polích, kde je radno si na dávat pozor.
Předposlední kobrou, o které se zmíníme, je kobra obojková (Hemachatus haemachatus). Obývá nejjižnější část afrického kontinentu a dosahuje délky pouze okolo
jednoho metru. Nejčastěji bývá zbarvena tmavě hnědě a její jed není tak účinný.
Svými vlastnostmi se podobá kobře černokrké a to znamená, že mnohem častěji používá způsob „plivání“ jedu než uštknutí.
A poslední kobra, o které vám něco řeknu, je kobra stepní (Walterinnesia aegyptia).
Jak už její latinský název napovídá, žije nejčastěji na území Egypta. Dále ji můžeme spatřit ještě na Sinajském poloostrově, v Sýrii, ráku a Íránu. Bývá obvykle hnědě zbarvena
a dosahuhe délky kolem 1,2 metru.Je to noční druh a ve dne se skrývá pod zemí.
Když je napadena, široce rozevírá čelisti a hlasitě syčí. Vzhledem v době její aktivity
jsou uštknutí člověka velmi vzácná.


















4. Závěr

Právě jsem dopsal svoji první seminární práci o druhu hadů, kteří mě velice zajímají
a imponují. Už vím, že jednoho cíle jsem dosáhl. Dozvěděl jsem se o kobrách mnohem víc věcí, než jsem předtím znal. Doufám, že i vám tato seminarní práce přinese o kobrách něco nového. T obyl a je můj cíl.