referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Albín
Pondelok, 1. marca 2021
Bunka
Dátum pridania: 25.10.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: selena
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 1 464
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 6.1
Priemerná známka: 2.95 Rýchle čítanie: 10m 10s
Pomalé čítanie: 15m 15s
 

- základní stavební a funkční jednotka každého organismu
- dělí se do dvou základních skupin: prokaryotická a eukariotická buňka (mezi nimi není žádný přechodný stav, proto lze každou buňku jednoznačně zařadit)

1) chemické složení
eukaryotické i prokaryotické mají podobné chemické složení Kromě anorganických solí jsou všechny biomolekulární látky tvořeny biogenními prvky (C, O, N, H, P, S), které tvoří 97% sušiny buňky, tedy buňku po odstranění vody)

a) voda – Slouží jako rozpouštědlo pro většinu látek obsažených v buňkách – většina chemických reakcí v buňkách probíhá ve vodných roztocích reaktantů, tvoří 60 – 90% buňky, umožňuje štěpení molekul na ionty, které jsou důležité pro biochemické a biofyzikální reakce, podílí se na udržení stálé teploty, protože drží teplo a brání ochlazení, některých reakcí se účastní jako reaktant (hydrolýza, fotosyntéza
b) sacharidy – monosacahridy –
a. jednoduché molekuly (glukóza, ribóza, deoxyribóza) – jednoduché molekuly,
i. glukóza: PRO VŠECHNY je zdrojem energie (energie se uvolňuje oxidací glukózy), proto se v některých buňkách ukládá do zásoby v podobě polysacharidů (škrob, glykogen), nebo také vzniká celulóza
ii. ribóza a deoxiribóza – pbsaženy v nukleových kyselinách
b. disacharidy (maltóza)
c. polysacharidy (škrob, glykogen, celulóza)
i. škrob – u rostlin – zásobní látka
ii. glykogen – u živočichů – zásobní látka
iii. celulóza – součást buněčných stěn – strukturní fce
c) lipidy – společný název pro tuky, oleje a vosky, na některé lipidy je připojen zbytek kyseliny H3PO4 = fosfolipidy: stavební materiál
i. tuky a oleje – zdroj energie
ii. vosky – vylučují některé rostliny na povrch těla – zabránění ztráty vody
d) bílkoviny – makromolekuly vznikající spojením velkého počtu molekul dvaceti různých aminokyselin (= polypeptidický řetězec); vlastnosti bílkovin vyplývají z počtu, druhu a pořadí aminokyselin; jejich počet, druh a pořadí je závislý na genetické informaci, která je obsažená v molekulách nukleových kyselin; takto vzniklá bílkovina má požadované vlastnosti a plní určitý úkol

struktura --> vlastnosti --> fce
1. stavební fce pro různé části buňky
2. katalyzátor (enzym)
3. obranná fce – proti bakteriím, virům a jiným cizorodým látkám; tyto bílkoviny jsou vyráběny mnohobuněčnými buňkami
4. regulace a řízení činnosti orgánů a orgánových soustav v buňkách mnohobuněčných organismů; = hormony
5. pohyb nebo smrštění buněk – vyráběný obrvenými, bičíkatými nebo svalovými buňkami
e) nukleové kyseliny – makromolekulární látky složené z nukleotidů¸nukleotid vzniká spojením: organické báze (dusíkaté), pětiuhlíkatého cukru (ribosa, deoxyribosa) a kyseliny H3PO4 (tj. fosfátu) resp. Jedné molekuly organické sloučeniny obsahující dusík (=báze)
1. adenin (A)
2. guanin (G)
3. thymin (T)
4. cytosin (C)
5. uracil (U)
je tedy celkem pět druhů nukleotidů, vzniklý řetězec je polynukleotidový
nukleonová kyselina obsahující ribózu = ribonukleonová kys (obsahuje A, G, C, U), nositel genetické informace u RNA-virů
nukl. kyselina obsahující deoxyribózu = deoxyribonukleonová kys.
 
späť späť   1  |   2  |  3  |  4  |  5    ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Bunka SOŠ 2.9739 438 slov
Bunka SOŠ 2.9619 3998 slov
Bunka SOŠ 2.9219 1760 slov
Bunka SOŠ 2.9701 299 slov
Bunka SOŠ 2.9079 360 slov
Bunka SOŠ 2.9531 438 slov
Bunka SOŠ 2.9732 1442 slov
Bunka SOŠ 2.9921 1228 slov
Bunka SOŠ 3.0079 743 slov
Bunka GYM 2.9570 1675 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.