Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Bunka
Dátum pridania: | 25.10.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | selena | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 464 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 6.1 |
Priemerná známka: | 2.95 | Rýchle čítanie: | 10m 10s |
Pomalé čítanie: | 15m 15s |
- základní stavební a funkční jednotka každého organismu
- dělí se do dvou základních skupin: prokaryotická a eukariotická buňka (mezi nimi není žádný přechodný stav, proto lze každou buňku jednoznačně zařadit)
1) chemické složení
eukaryotické i prokaryotické mají podobné chemické složení Kromě anorganických solí jsou všechny biomolekulární látky tvořeny biogenními prvky (C, O, N, H, P, S), které tvoří 97% sušiny buňky, tedy buňku po odstranění vody)
a) voda – Slouží jako rozpouštědlo pro většinu látek obsažených v buňkách – většina chemických reakcí v buňkách probíhá ve vodných roztocích reaktantů, tvoří 60 – 90% buňky, umožňuje štěpení molekul na ionty, které jsou důležité pro biochemické a biofyzikální reakce, podílí se na udržení stálé teploty, protože drží teplo a brání ochlazení, některých reakcí se účastní jako reaktant (hydrolýza, fotosyntéza
b) sacharidy – monosacahridy –
a. jednoduché molekuly (glukóza, ribóza, deoxyribóza) – jednoduché molekuly,
i. glukóza: PRO VŠECHNY je zdrojem energie (energie se uvolňuje oxidací glukózy), proto se v některých buňkách ukládá do zásoby v podobě polysacharidů (škrob, glykogen), nebo také vzniká celulóza
ii. ribóza a deoxiribóza – pbsaženy v nukleových kyselinách
b. disacharidy (maltóza)
c. polysacharidy (škrob, glykogen, celulóza)
i. škrob – u rostlin – zásobní látka
ii. glykogen – u živočichů – zásobní látka
iii. celulóza – součást buněčných stěn – strukturní fce
c) lipidy – společný název pro tuky, oleje a vosky, na některé lipidy je připojen zbytek kyseliny H3PO4 = fosfolipidy: stavební materiál
i. tuky a oleje – zdroj energie
ii. vosky – vylučují některé rostliny na povrch těla – zabránění ztráty vody
d) bílkoviny – makromolekuly vznikající spojením velkého počtu molekul dvaceti různých aminokyselin (= polypeptidický řetězec); vlastnosti bílkovin vyplývají z počtu, druhu a pořadí aminokyselin; jejich počet, druh a pořadí je závislý na genetické informaci, která je obsažená v molekulách nukleových kyselin; takto vzniklá bílkovina má požadované vlastnosti a plní určitý úkol
struktura --> vlastnosti --> fce
1. stavební fce pro různé části buňky
2. katalyzátor (enzym)
3. obranná fce – proti bakteriím, virům a jiným cizorodým látkám; tyto bílkoviny jsou vyráběny mnohobuněčnými buňkami
4. regulace a řízení činnosti orgánů a orgánových soustav v buňkách mnohobuněčných organismů; = hormony
5. pohyb nebo smrštění buněk – vyráběný obrvenými, bičíkatými nebo svalovými buňkami
e) nukleové kyseliny – makromolekulární látky složené z nukleotidů¸nukleotid vzniká spojením: organické báze (dusíkaté), pětiuhlíkatého cukru (ribosa, deoxyribosa) a kyseliny H3PO4 (tj. fosfátu) resp. Jedné molekuly organické sloučeniny obsahující dusík (=báze)
1. adenin (A)
2. guanin (G)
3. thymin (T)
4. cytosin (C)
5. uracil (U)
je tedy celkem pět druhů nukleotidů, vzniklý řetězec je polynukleotidový
nukleonová kyselina obsahující ribózu = ribonukleonová kys (obsahuje A, G, C, U), nositel genetické informace u RNA-virů
nukl. kyselina obsahující deoxyribózu = deoxyribonukleonová kys.