referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Ondrej, Andrej
Utorok, 30. novembra 2021
Bunka
Dátum pridania: 25.10.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: selena
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 1 464
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 6.1
Priemerná známka: 2.95 Rýchle čítanie: 10m 10s
Pomalé čítanie: 15m 15s
 

uděluje buňce stálý tvar a má ochrannou funkci;
III) uvnitř buňky je cytoplazma, která je roztokem mnoha organických i anorganickcýh látek
IV) v cytoplazmě jsou rozptýlená zrnka ribozómů, které jsou důležité pro tvorbu bílkovin; klidová buňka jich obsahuje 30 000 i více
V) v cytoplazmě také bývají rozptýlena zrnka makromolekulárních látek, které mají většinou zásobní funkci – zrnka glykogenu, kapénky tuků = buněčné inkluze
VI) uprostřed je JEN JEDEN kruhový vláknitý chromozom obahující doxyribonukleonovou kyselinu, v ní jsou obsažené genetické informace; tento chromozóm není oddělen žádnou hranicí!!!; DNA je 1000x delší, jak vlastní buňka, proto je pokládána do smyček

EUKARYOTICKÁ BUŇKA

- všechny eukaryotické buňky mají chromozómy v cytoplazmě oddělené jadernou blánou: mají blánu; kromě jádra obsahují další membránové struktury (slouží k výkonu určité funkce)
- jaderná blána i povrch ostatních membránových struktur mají stejný povrch jako plazmatická membrána na povrchu buňky
o všechny buňky mají
1. bunečný povrch
2. cytoplazma
3. jádro a další membránové struktury
4. ribozómy
5. cytoskeletární soustava
membránové struktury
- různé chemické i enzymové složení; svým ohraničením vytvářejí prostory nazvané kompartmenty – kompramentací vznikají různědiferenciovane části buněk
1. endoplazmatické retigulum – submikroskopická struktura; tvoření souborem navzájem propojených zploštělých měchýřku – dva druhy:
a) drsné: na jeho povrch jsou připojeny ribozomy, probíhá v nich syntéza bílkovin
b) hladké: uvnitř probíhají přeměny lipidů a sacharidů
2. GOLGIHO aparát – také tvořen souborem navzájem propojených zploštělých měchýřků; probíhá v něm konečná úprava bílkovin vytvořených na povrchu endoplazmatického retigula; upravené produkty se shromažďují ve váčcích a vznijkajících ba okrajích vnějších nádrží, jsou odškrcovány
- zajišťuje vnitrobuněčný transport některých látek
- v rostlinných buňkách se nazývá DIKTYZÓM
3. Lyzozómy – mikroskopické struktury; malé kulovité měchýřky ohraničené biomembránou; obsahují enzymy rozkládající látky složité na jednodušší; probíhá v nich vnitrobuněčné trávení
- charakteristické pro živočišné buňky
4. Vakuoly - charakteristické pro rostlinné buňky, plní stejné funkce jako lyzozómy, navíc slouží jako skladiště pro odpadní látky; mladé buňky obsahují více vakuol, které se postupně mění v jednu velkou, která posléze vyplňuje celý buněčný prostor; obsah vakuol: buněčná šťáva (vodný roztok org. a anorg. látek – kyseliny, sacharidy, …)
- biomembrána: tonoplast
5. Mitochondrie – mikroskopické struktury; v každé buňce několik set
povrch tvořený dvěma biomembránami – vnější= povrch, vnitřní= zřasená dovnitř mitochondrií – soustava neúplných přepážek (krist) – vnitřní povrch vnitřní biomembrány – enzymy katalyzující aerobní biologické oxidace (enzymy Krebsova cyklu)
-aerobní biologické oxidace základních živin (sacharidy a lipidy) – VZNIK ENERGIE;

ENERGETICKÁ CENTRA BUŇKY

- přitomnost nukleové kyseliny DNA a ribozómů – syntéza vlastních bílkovin nezávisle na genetické informaci buňky a také vlastní dělení ==> nezávislé
6. Plastidy – mikroskopické sturktury rostlinných buněk; většina obahuje barviva nezbytná pro fotosyntézu, některé jsou bezbarvé
mají vlastní DNA a ribozómy, jsou autonomní, schopné autoreprodukce
a) Leukoplasy: bezbarvé - v buňkách podzemních částí rostlin; neobsahují žádná barviva; hromadí se v nich zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy)
mají zásobní funkci; na světě se mění v chloroplasty a zelenají
amyloplasty – obsahují škrobová zrnka
b) Chromoplasty – žlutá, oranžová a červená barviva (skupina karotenoidů – nerozpustná ve vodě, ale rozpustná v tucích – lipochromní barviva)
- v buňkách fotosynteticky neaktivních částí rostlin
barviva: - ß-karoten (mrkev)
- kapsatin (červená paprika)
- lykopen (rajčata)
- violaxantin (narcis)
- zeaxantin (kukuřice)
- jsou obsažené i v buňkách listů, jejich zbarvení vinikne až na podzim, kdy zaniká zelené barvivo – chlorofyl
- svým nápadným zbarvením napomáhají při opylování květu hmyzem
c) Chloroplasty – zelené; nezbytné pro fotosyntézu
- fotosynteticky aktivní, vždy obsahují chlorofyl, v menším množství karotenoidy
vyšší rostliny: rovnoběžně orientované tylakoidy se sdružují v útvary zvané grana)
7. Buněčné jádro – mikroskopická struktura
- povrch tvořený dvěma biomembránami – vnější: propojena s endoplazmatickým retigulem
- obě biomembrány mají jaderné póry, kterými prochází genetická informace k ribozómům, nebo nukleotidy potřebné pto syntézu nukkleových kyselin
- obsahuje jadérko (složené z bílkovin a RNA)
DNA – nejdůležitější složka – obsahuje gentickou informaci, je soustředěná do chromozómů, které jsou mikroskopem pozorovatelné v době, kdy se děli; každý chromozóm je složený ze dvou polovin.
 
späť späť   2  |  3  |   4  |  5    ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Bunka SOŠ 2.9739 438 slov
Bunka SOŠ 2.9619 3998 slov
Bunka SOŠ 2.9219 1760 slov
Bunka SOŠ 2.9701 299 slov
Bunka SOŠ 2.9079 360 slov
Bunka SOŠ 2.9531 438 slov
Bunka SOŠ 2.9732 1442 slov
Bunka SOŠ 2.9921 1228 slov
Bunka SOŠ 3.0079 743 slov
Bunka GYM 2.9570 1675 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.