Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Bunka
Dátum pridania: | 04.11.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | ala007 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 977 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 4.1 |
Priemerná známka: | 2.97 | Rýchle čítanie: | 6m 50s |
Pomalé čítanie: | 10m 15s |
Sacharidy dělíme:
monosacharidy (glukóza, fruktóza, ribóza,...)
disacharidy (sacharóza,...)
polysacharidy
škrob + glykogen = zásoba energie
celulóza - vytváří buněčnou stěnu u rostlin
chitin - vytváří buněčnou stěnu
Tuky jsou estery vyšších karboxylových kyselin s glycerolem. Jsou především zásobou energie (u člověka i u většiny živočichů v tukové tkáni, u rostlin v semenech). Fosfolipidy na sebe vážou zbytek kyseliny fosforečné a jsou součástí biomembrán.
Struktura buněk
a) mikroskopická - struktura, kterou pozorujeme pomocí světelného mikroskopu
b) submikroskopická - struktura, kterou pozorujeme pomocí elektronkového mikroskopu
Obecná struktura buňky
Na každé buňce můžeme rozlišovat cytoplazmu, jádro a buněčné povrchy.
1) Cytoplazma se skládá z množství drobných buněčných struktur - plazmatických organel, které mohou být několikerého druhu:
Biomembrány jsou strukturálním základem plazmatických organel. Tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin. Buněčné organely, jejichž základem jsou biomembrány, se nazývají membránové struktury buněk. Ribozómy jsou zrníčka složená z RNA a bílkovin. Probíhá na nich tvorba nových bílkovin. Cytoskeletární aparát (viz níže)
Buněčná inkluze
- látky zásobní (bílkoviny, tuky, škrob)
- látky odpadové (soli, pigmenty)
2) Buněčné jádro je tvořeno chromozómy. Každý chromozom obsahuje i velkou molekulu DNA, a proto je jádro nositelem informací pro dědičné vlastnosti.
3) Buněčné povrchy tvoří zejména plazmatická membrána a buněčná stěna. Plazmatická membrána je tvořena biomembránou z glykoproteinů. Její funkcí je regulovat příjem a výdej látek, regulovat chování buňky podle podnětů z prostředí. Je polopropustná. Buněčná stěna není u živočišných buněk. Je tvořena polysacharidy a bílkovinami, je pevná a určuje tvar buňky. Pro většinu látek je propustná. Buňky dělíme podle struktury a dalších vlastností na prokaryotické a eukaryotické.
Prokaryotická buňka
Do této skupiny buněk patří buňky prokaryotických organismů tj. bakterií a sinic.
Cytoplazma je poněkud chudá na membránové struktury. U fotosyntetizujících buněk jsou zde tylakoidy, které uskutečňují fotosyntézu. Jsou zde hojně zastoupeny ribozómy a buněčné inkluze. Jádro je tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) a není ohraničeno biomembránou vůči cytoplazmě.
Plazmatická membrána uskutečňuje navíc funkci uvolňování energie z organických látek. Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin i hub. U některých bakterií zajišťují pohyb buněk bičíky.
Eukaryotická buňka
Do této skupiny patří buňky hub, rostlin a živočichů (mnohobuněčných i jednobuněčných).
Všechny organely membránového charakteru nazýváme souborně membránová soustava buňky.
Zdroje: Hlava