buňka, cellula – základní stavební jednotka všech živých organismů. Je tvořena protoplazmou, jež je ohraničena buněčnou membránou, popř. ještě buněčnou stěnou (rostlinná buňka, bakterie). Protoplazma u bakterií a sinic (viz též prokaryonta) obsahuje genetický materiál, tj. deoxyribonukleovou kyselinu ve formě nukleoidu, neoddělený zvláštní membránou. U buněk rostlin nebo živočichů (viz též eukaryonta) je protoplazma rozlišena na cytoplazmu a jádro (nucleus), které obsahuje karyoplazmu a od cytoplazmy je ohraničeno jadernou membránou; obsahuje genetický materiál uložený v chromozomech. Cytoplazma obsahuje různé organely, např. mitochondrie sloužící k dýchání buňky, endoplazmatické retikulum (ER), podílející se na syntetických pochodech, které jsou umožňovány ribozomy lokalizovanými na jeho membránách, dále Golgiho komplex, soustavu hladkých kanálků, v nichž jsou upravovány a hromaděny produkty syntézy, lysozomy, váčky sloužící trávení látek. V cytoplazmě rostlin jsou přítomny plastidy, zejm. zelené chloroplasty, umožňující fotosyntézu, a vakuoly, váčky obsahující buněčnou šťávu. Všechny organely spolu se základní cytoplazmou a buněčnou membránou jsou nezbytné pro životní funkce buňky, tj. látkovou výměnu (metabolismus). V cytoplazmě jsou různé typy vláken, které tvoří buněčnou kostru (cytoskelet) a slouží jako opora buňky a při buněčném pohybu. Některé typy specializovaných buněk obsahují v cytoplazmě i produkty své činnosti obalené membránou, inkluze. U jednobuněčných organismů vykonává jediná buňka všechny funkce včetně rozmnožování a pohybu, takže bývá specifickým způsobem upravena (bakterie, některé řasy, houby, prvoci). U organismů mnohobuněčných vzniká jedinec z jediné výchozí buňky, obvykle oplozeného vajíčka, které se mnohonásobně dělí na velký počet buněk. Ty se v průběhu růstu a vývoje rozlišují v buňky různých tkání (u živočichů) nebo pletiv (u rostlin), specializovaných pro vykonávání různých funkcí. Velikost buněk rostlin je v průměru 10 – 100 μm, u některých řas až několik desítek cm, u mléčnic pryšcovitých rostlin až několik m; velikost buněk živočichů je 5 – 20 μm, vaječné buňky ptáků dosahují až několik cm v důsledku nahromadění rezervních látek (žloutku). Tvar buňky je rozmanitý, souvisí s jejich funkcí; buňky nejsou izolovanými jednotkami, nýbrž jsou ve vzájemném kontaktu s mezibuněčnými spoji a mohou do svého okolí vylučovat nebuněčnou hmotu (sloužící např. k budování opory těla, kostí aj.).