Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Bunka
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | stiby | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 814 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 12 |
Priemerná známka: | 2.96 | Rýchle čítanie: | 20m 0s |
Pomalé čítanie: | 30m 0s |
Aerenchym je základní pletivo, jehož mezibuněčné prostory jsou bohatě prostoupeny kanálky, které obsahují vzduch. Provzdušňuje rostlinné tělo, popř. je nadlehčuje ve vodě. Viz též tkáně. aerenchym, botanika soustava vzdušných kanálků v mezibuněčném prostoru základního pletiva rostlin. Tvořen zejména odumřelými tenkostěnnými buňkami, mezi nimiž jsou velké prostory plněné vzduchem, které jsou ve spojení s průduchy. Aerenchym se vyskytuje hlavně v listech a v lodyhách bahenních a vodních rostlin (např. leknínu, stulíku). Má značný význam pro jejich dýchání, provzdušňuje, popřípadě nadlehčuje jejich tělo. parenchym, parenchymatické pletivo – biologie a) rostlinné pletivo z tenkostěnných buněk, ze kterého se tvoří základní a dělivá pletiva; b) živočišná tkáň tvořená volnými buňkami nepravidelného tvaru, často s vakuolami. U bezobratlých (např. u ploštěnců) tvoří podstatnou část těla, v orgánech obratlovců specifická buněčná tkáň vyskytující se např. v játrech. prozenchym, prosenchym – botanika typ rostlinného pletiva. Tvořen protáhlými buňkami s šikmými, příčně postavenými přihrádkami, později se ztloustlými buněčnými stěnami. Součást vodivých pletiv; tvoří cévy zvané tracheje, kterými v rostlině proudí voda s rozpuštěnými anorganickými látkami. sklerenchym, botanika druh rostlinného pletiva; tvořeno buňkami, které jsou v celém rozsahu ztluštělé a zpravidla prostoupené kanálky. Vytváří sklereidy. sklereidy, botanika tvrdé hrudky v dužnině plodu hrušně obecné (v hrušce), tvořené sklerenchymem. buněčná linie, cell line – biologie klon buněk udržovaný po dlouhou dobu v buněčné kultuře (viz též kultivace buněk a tkání). Buňky se zpravidla vyznačují stabilními vlastnostmi, které však nemusejí odpovídat žádnému přirozenému buněčnému typu. Mnoho světových laboratoří už po desetiletí používá např. buněčnou linii HeLa, získanou kultivací buněk odebraných z nádoru člověka. Karyotyp této linie se od karyotypu normálních lidských buněk podstatně liší. Buněčnou linii nelze zaměňovat s buněčnou posloupností. membrána buněčná, membrána plazmatická, biomembrána – polopropustná (semipermeabilní) membrána na povrchu buněk a organel, tvořená dvojitou vrstvou molekul fosfolipidů a molekulami bílkovin. Ohraničuje buňku nebo ji rozděluje na kompartmenty. Je asi setinu μm silná a má prvořadý význam v látkové výměně buňky. Selektivně propouští látky do buňky a z buňky.