Pohyby rostlin resp.jejich různých orgánů jsou vyvolávány podněty z okolí. Schopnost vnímat tyto podněty je nazývána dráždivostí a má ji každý živý organismus. Nutno podotknout, že tyto pohyby jsou tak pomalé, že jsou takřka nezaznamenatelé pouhým okem.

Rozlišujeme dva druhy pohybů:
· Fyzikální – mohou je vykonávat živé i odumřelé části rostliny
1. Hygroskopické – způsobuje je rozdílné schopnosti bobtnání buněčné stěny různých rostlin. Př. Otvírání a zavírání šišek nebo zkrucování zralých lusků
2. Mrštivé – vyskytují se například u výtrusnic kapradin. Po dozrání výtrusů se snižuje množství vody v buňkách prstence, který se skládá z pruhu buněk se ztloustlými buněčnými stěnami, dojde k roztržení výtrusnice a vymrštění výtrusů.

· Vitální – vykonávají je pouze živé rostliny
1. Taxe – tímto názvem je označována schopnost organismu přemisťovat se v prostoru pomocí bičíků nebo brv. Tento pohyb můžeme pozorovat u jednobuněčných řas, gamet, rejdivých výtrusů řas atd.
2. Tropismy – růstové pohyby rostlin vyvolané jednostranně působícími faktory prostředí. Jestliže rostlina reaguje ke směru podráždění nazýváme to kladně a jestliže reaguje v opačném směru nazýváme to záporně.

Příklady tropismů:
· Gravitropismus – růst ve směru nebo protisměru zemské tíže
· Fototropismus – růst pod vlivem jednostranného osvětlení
· Hygrotropismus – reakce na vlhkost prostředí
3. Nastie – takto nazýváme pohyby rostlin které nejsou zavislé na směru podnětu. Podle povahy je rozdělujeme:
1. Růstové – uskutečnují se následkem rozdílné rychlosti
v růstu obou stran rostlinného orgánu.
· Termonastie – pohyby rostlin vyvolané změnou teploty které se projevují při otevírání a zavírání květů.
· Fotonastie – je vyvolaná změnou intenzity světelného záření. Důležité pro rostliny jejichž květy se na noc zavírají.
2. Turgové- jejich základem je změna turgoru v některých specializovaných bunkách. Př.
· Hydronastie – vyskytuje se zejména u trav a je to podélné složení svinutí jejich listů za nedostatku vody.