Jejich lepkavé listy se totiž po vydráždění zmítající se polapenou kořistí dávají do velmi pomalého pohybu. Tento sotva znatelný pohyb trvající obvykle 2 - 4 hodiny má zlepšit dotyk s kořistí. Zlepšení dotyku má dvojí význam. Jednak se hmyz přilepený větší částí těla z pasti obtížněji dostává, je to tedy určitá pojistka proti úniku kořisti. A jednak se zvětšením styčné plochy současně zvětšuje plocha, kde se uskutečňuje trávení. Některé rosnatky dokáží ohnout celý list kolem kořisti, příkladem může sloužit Drosera capensis, která kořist docela zavine. Naproti tomu Drosera filiformis dokáže pohybovat pouze tentakulemi. Podobná situace je i u tučnic, nicméně např. Pinguicula agnata schopnost pohybu zcela postrádá.
Existuje rovněž jiné dělení, podle kterého se pasti rozdělují do 5 skupin:
1). ADHEZNÍ PAST je v podstatě past rodů Drosera, Pinguicula, Drosophylum a Byblis založená na lepkavosti povrchu listů.
2). MECHANICKÁ PAST - tu mají Dionaea muscipula a Aldrovanda vesiculosa. Mechanická past vznikla přeměnou listové čepele. Obě poloviny pasti se na podnět sklapnou a kořist uvězní.
3). PODTLAKOVÁ čili HYPOTENZNÍ PAST (z latinského hypotensio = nízký tlak, podtlak) se vyskytuje u bublinatek (Utricularia), které mají jako pasti několikamilimetrové měchýřky se záklopkou. Podtlak vytvořený zvláštními mechanismy uvnitř měchýřku umožní po otevření záklopky nasátí kořisti, která měchýřek podráždila.
4). GRAVITAČNÍ PAST - jejím představitelem jsou láčky rodů Nepenthes, Cephalotus, Darlingtonia, Heliamphora a Sarracenia (kromě druhu Sarracenia psittacina). Přilákaný hmyz sklouzává a padá nebo je jiným způsobem jeho pohyb naveden dovnitř láčky. Pohyb je ve směru gravitační síly.
5). DETENTIVNÍ PAST - tato past se přirovnává k rybářské vrši a mají ji Sarracenia psittacina a rod Genlisea. Past využívá chodby, na jejímž vnitřním povrchu jsou mnohočetné chlupy. To, že jsou tyto chlupy orientovány dovnitř slepě končící chodby, vede nic netušící kořist hlouběji a hlouběji do pasti ("proti srsti" se leze kořisti špatně). U druhu Sarracenia psittacina je chodbou vnitřek poléhavé láčky. U rodu Genlisea je taková chodba pod zemí. Je uvnitř složitého lapacího orgánu ve tvaru převráceného písmene Y. Lapací orgán je původu listového (přestože je podzemní), a nikoli kořenového.
Aldrovanda vesiculosa L.
Výskyt: Rozšířena pouze ve Starém světě, lokality jsou v Africe střední, západní a jihozápadní, v Evropě střední, jižní a východní.