Ve velkých městech se roční průměrné koncentrace částic kouře pohybují od 10 do 40 µg/m3. Ř Kinetika působení a metabolismus
Jak bylo uvedeno výše, část vdechnutého aerosolu je deponována při styku se sliznicí dýchacích cest a zbytek je vydechován. Poměr dýchání ústy k dýchání nosem se zvyšuje při tělesné námaze a při mluvení.


Ř Účinky na zdraví
· Dlouhodobé účinky na zdraví vztažené k průměrné roční koncentraci oxidu siřičitého a suspendovaných částic
Mortalita (úmrtnost) - Při porovnávání údajů z různých měst několika zemí bylo zjištěno kolísání mortality zvláště v důsledku kardiorespiračních chorob. Morbidita (nemocnost) - Závěry ukazují, že k prokazatelnému zvýšení morbidity dochází tam, kde průměrné roční koncentrace černého kouře a oxidu siřičitého přesahují 100 µg/m3. Možnosti snížení emise síry při spalování
Ř Změna skladby zdrojů energie = Zvýšení podílu nespalovacích zdrojů – vodní, větrné a jaderné
Ř Změna paliv – výměna uhlí s vysokým obsahem síry za uhlí s nízkým obsahem síry (špatně dostupné), nebo uhlí zcela nahradit plynem
Ř Čištění paliv – zemního plynu, kyselých rafinérských plynů, odsíření kapalných paliv – lehkých a středních frakcí. Současné technologie čištění černého uhlí mohou odstranit až 50% anorganicky vázané síry, ale žádnou síru vázanou organicky
Ř Odsiřování odpadních plynů – odstranění již vytvořených oxidů síry – odstranění mokrými, suchými nebo polosuchými procesy a chemickými katalytickými procesy – tyto technologie mohou v některých případech vést ke snížení emisí CO2, NOx a dalších znečišťujících látek

Cyklus kyselého deště
Tento obrázek ukazuje některé zdroje látek, které jsou produkovány při lidské činnosti. Dým ze spalovaného uhlí stoupá z vysokých komínů. Kouř chrlí i komíny rodinných domů. Nákladní auto je zdrojem výfukových plynů. Každý druh kouře obsahuje chemikálie, z nichž mnohé jsou neviditelné. Na tomto obrázku byly ale schválně zvýrazněny. Plyny stoupají nahoru k obloze. Vítr je unáší velmi daleko. Při pohybu plynů atmosférou dochází k míšení s vlhkým vzduchem. Sluneční záření umožní chemickou přeměnu plynů, výsledkem jsou nové substance - kyseliny. Kyseliny jsou deštěm nebo sněhem smývány s oblohy. Někteří vědci definují kyselý déšť jako určitou formu srážek: rozlišují déšť sníh, mlhu, kroupy, ale také "prach" (ten má stupeň pH nižší než 5,6).