Augit je umístěn do skupiny pyroxenů, do které patří nejen augit, ale i enstatit, hedenbergit, diopsid, jadeit a spodumen. Pyroxeny představují velkou skupinu velmi důležitých horninotvorných nerostů. Pro všechny pyroxeny je typická téměř pravoúhlá štěpnost. Řada těchto nerostů je typická pro vyvřelé horniny, jiné zase pro krystalické břidlice a kontaktní metamorfózy. Augit : - je směsný krystal, který obsahuje různé podíly čtyř koncových členů. Tvoří krátce sloupcovité krystaly s osmiúhelníky průřezem, dvojčatné krystaly srostlé podle příčné plochy, časté jsou i křížovité prorostlice, vyskytuje se i kusový, vtroušený v jednotlivých zrnech a v zrnitých agregátech, může mít jehlicovité tvary. Bývá zelený, zelenavě černý, černý. Krystaly se nacházejí v místě Auvergne/Francie; v Českém středohoří. Augit je velmi rozšířený, tvoří podstatnou část většiny vyvřelých hornin, vyskytuje se v meteoritech.

Dalšími minerály skupiny pyroxenů jsou kromě augitu i :
Enstatit Mg2[Si2O6]: kosočtverečná soustava, většinou se vyskytuje kusový, sloupcovitý. Šedobílý, žlutavý, zelenavý, hnědavý, tmavě zelený. V apatitových žilách v Kragerö v Norsku se objevují až 172m dlouhé krystaly; Donegal/Irsko; Skotsko; Harz, Eifel/SRN.
Hedenbergit CaFe[Si2O6]: jednoklonné soustava, krystaly mají většinou skoro čtvercový průřez, tvoří lupenité masy, často v trsovitých, paprsčitých agregátech; černý. Rio Marina a důl Calamita/Elba; Arendal/Norsko; Mordmarken/Švédsko.
Diopsid CaMg[Si2O6]: jednoklonná soustava, často pěkně vyvinuté sloupcovité krystaly s obdélníkovým průřezem, často zrnité, tyčinkovité, vláknitě paprsčité agregáty. Bílý, žlutý, hnědavý, světle zelený, modrý. „Violan ” je fialový, „jefferson”, „chromdiopsid”, „lavrovit” jsou tmavě zelené. Val d’Ala, Val d’Ossola/Itálie; Binntal/Švýcarsko; Zillertal/Rakousko; Ural/Rusko; Nordmarken/Švédsko. Čiré, většinou zelené kameny diopsidu se brousí jako drahokamy, v černém, neprůhledném diopsidu je často zřetelná čtyřcípá hvězda (hvězdicový diopsid).
Jadeit NaAl[Si2O6]: jednoklonná soustava, jen vzácně pěkné krystaly, většinou je zcela celistvý, mikrokrystalický a tvoří plstnaté, zrnité nebo vláknité agregáty. Podobá se nefritu a oba jsou vedeny na trhu ozdobných kamenů jako jadeit. Většinou je světle zelený. Barma; Čína; Japonsko.

Spodumen LiAl[Si2O6]: jednoklonná soustava, jsou známé až 16m dlouhé a několik tun těžké, podélně rýhované krystaly. Bílý, žlutý, šedý, růžovočervený („kunzit”), smaragdově zelený („hiddenit”). Etta a Tin Mountains, Jižní Dakota/USA; Skotsko; Korutansko/Rakousko; Švédsko; Brazílie; Afgánistán.
Kromě toho patří do skupiny pyroxenů: egerin, bronzit, hypersten, dialag.

Kalcit
Ca[CO3]

Vlastnosti : V přírodě se nacházejí nádherné krystaly s až nepřehledným množstvím rozmanitých krystalických tvarů. Kalcit představuje se svými 600 různými tvary ve více než 2000 kombinacích nepřekonatelné bohatství tvarů. Vyskytují se tupé a ostré klence a skalenoedry, šesterečný hranol a jejich kombinace. Známé jsou tence tabulkovité (jako papír), dlouze sloupcovité krystaly; hrany jsou často zaoblené. Štěpnost: dokonalá. Rozbijeme-li klenec kalcitu, rozštěpí se na nezčetné drobné a ještě menší klence. Hustota: 2,71; barva: chemicky čistý kalcit je bezbarvý, většinou je však bílý, různé nečistoty (hořčík, železo, mangan, vzácně zinek, baryum, stroncium, olovo, které nahrazují v krystalové mřížce atom vápníku) jej různě zbarvují. Bývá znečištěn také limonitem, hematitem, uhelnou hmotou a pískem; v drúzách z Idar-Obersteinu (Hunsrück) jej oxid železitý zbarvuje do typicky oranžové až tmavě červené barvy. Častá jsou dvojčata: doplňková dvojčata, lamelární opakování jednotlivých krystalů, což se na štěpných kusech projevuje jemným rovnoběžným rýhováním, známé jsou mnohočetné krystaly, srdčitá a motýlovitá dvojčata (Butterfly Twins). Vyskytuje se dále v lupenitých, zrnitých, stébelnatých, vláknitých, celistvých a zemitých agregátech, v kulovité a šiškovité formě (aragonit - pizolit, krápník), známé jsou pseudomorfózy kalcitu po řadě minerálů; kalcit je také nejběžnější fosilizačním minerálem zkamenělin. Položíme-li průhledný klenec kalcitu na řádek písma, vidíme ho dvojitě. Zřetelný dvojlom při průchodu světla tímto nerostem objevil Erasmus Bartholinus v roce 1669 na islandském, tzv. „dvojlomném vápenci”.