S volným i vázaným kyslíkem dává uhlík i ostatní příměsi kysličníky a zbývá železo s malým obsahem uhlíku - ocel. Její vlastnosti závisí na množství uhlíku a jiných kovů ( například nikl, chrom, wolfram .. )
MĚKKÁ OCEL - konstrukční
Má málý obsah uhlíku - nejvýš 0,5 %. Je ohebná, kujná a houževnatá. Zahříváním měkne. Snadno se obrábí, ale též snadno rezaví. Vyrábí se z ní hřebíky, dráty a plechy ( například karoserie aut ).
OCEL se středním obsahem uhlíku
Je pevnější. Vyrábí se z ní například opěrné ocelové nosníky pro různé stavby.
TVRDÁ OCEL- nástrojová
Má vysoký obsah uhlíku - kolem 1 %. Vyniká pevností, dá se obtížně kovat, je pružná a nerezaví. Dá se kalit. Kalení - rozžhavená ocel se rychle ochladí ve vodě nebo v oleji. Tím se značně zvýší tvrdost oceli. Opětovným zahřátím a pozvolným chlazením se tvrdost a křehkost oceli zmenšuje. Tomu se říká popouštění. Tvrdou ocel je možno trvale zmagnetovat.
Z tvrdé oceli se vyrábějí řezné nástroje, nástroje k obrábění, kolejnice, pružiny, součásti motorů a mnoho dalších přístrojů.
Nerezavějící ocel se používá v lékařství nejen na nástroje, ale i na různé protézy, šrouby a klouby. V domácnosti pak na příbory a nádobí.
Na světě se vyrobí ročně asi 680 milionů tun oceli. Česká republika svým hutním průmyslem patří mezi přední průmyslové země v Evropě. Uhlí, železo a ocel jsou tradičně žádané suroviny nejen u nás, ale i na celém světě. Kvalitní výroba železa a oceli pomáhá zajišťovat nejen strojírenskou výrobu, ale i výrobu spotřebního zboží, bez něhož bychom se v běžném životě těžko obešli.