Hlavní příčina devastace životního prostředí je neuvážená lidská činnost,která vede ke změně globálního klimatu.Naší činností dochází k zvyšování obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a tím k rostoucímu tzv. skleníkovému efektu.dalekosáhlé následky má úbytek ozonu ve stratosféře pro radiační klima v oblasti UV záření.růstem intenzity UV záření dochází ke zvýšení výskytu rakoviny,dochází k poškození vegetace (zvlášť citlivé jsou mořské řasy).
Lidskou činností došlo na Zemi k redukci lesních porostů o 20% celkové plochy zeměkoule.Vážné jsou i důsledky vázané na spotřebu oxidu uhličitého při mýcení deštných pralesů.Nebereme ani v úvahu funkci lesních porostů jako zdroje vodní páry.
Atmosféru zatěžují také jedovaté látky,převážně průmyslové: oxid siřičitý- vzniká při spalovacích procesech,oxidy dusíku- při spalování,dopravě,mají za následek inversní situace v průmyslových oblastech,oxid uhelnatý- při nedokonalém spalování fosilních paliv.
Uhlovodíky,sloučeniny těžkých kovů- z průmyslové výroby,spalovny odpadů.Toxické pro organismus.Prachový spad- elektrárny,domácí topeniště.Ohrožuje v potravním řetězci člověka i zvířata svým obsahem sloučenin těžkých kovů.
Znečišťování hydrosféry: znečištění kontinentálních vod a moří industrializací organickými látkami.V důsledku toho dochází k úhynu organismů,což je smutné.V mořích hrozí zamoření ropnými látkami,toxickými odpady.Dochází ke snížení fytoplanktonu a tím dochází k poklesu kyslíku v mořské vodě,na jehož produkci je z větší části závislá atmosféra.Vodní prostředí řek je zatěžováno toxickými látkami,jako jsou soli těžkých kovů,fosfáty z oblasti zemědělství.Přehnojení půdy poškozuje spodní vodu a povrchovou vodu v konečné fázi.Půda je zatěžována látkami od olejů a solí těžkých kovů až po dioxin a chemické bojové látky (chlór,antrax,yperit- jenž byl poprvé vyzkoušen v 1. Světové válce ve Francii atd.)
Další hrozbou devastace naší planety je nebezpečný a nezodpovědný výprodej přirozeného prostředí.Kácením lesů,postupnou likvidací deštných pralesů zaniká genetický potenciál.Vypalováním lesů v Brazílii a jiných oblastech deštných lesů ničí nejbohatší životní prostory Země a poskytuje uživatelům těchto krajin jen velmi krátce trvající užitek.Po několik roků se vznikající step dá využívat jako pastvina a pak je půda zničená erozí.Pálením lesů stoupá např.