Já konkrétně, nejsem členem žádné ochranářské organizace, nevedu ani život "ekologického člověka" a nejsem ani člověk, který by vyhazoval odpadky, ničil přírodu anebo jednoduše řečeno znečišťoval životní prostředí. Jak dlouho by jsme uvažovali a přemýšleli o tomto tématu, vždy by jsme dospěli k názoru, že člověk jednotlivec bez cizí pomoci nemůže a není schopný změnit životní prostředí. Je to víc jak pravděpodobné. Jednotlivec nemůže napravit chyby mnoha "neekologických lidí". A dokonce je namístě si myslet, že i úzká skupina lidí taky nedokáže změnit životní prostředí. Když, tak jen dlouhodobým přesvědčením lidí a šíření informací v dané oblasti. Nevím, jak by jsem napsala činnost, pomocí které by se zlepšovalo, anebo zhoršovalo životní prostředí. Budu upřímná. Taková činnost neexistuje. Jak jsem už říkala, já osobně nemůžu změnit životní prostředí. I když vím, co bych měla udělat, jsem vždy taková, že to neudělám. Už mnohokrát jsem viděla jak dítě vyhodilo papírek na zem a vedle něho stojí jeho maminka a nic mu na to nepoví. Potom je těžké hovořit o tom, jak já zlepším životní prostředí. Na jedné straně se budu o něho starat a chránit ho a na druhé mi ho bude někdo ničit. Do této doby jsem o tom, jak bych mohla zlepšit, nebo jak zlepšuji životní prostředí, ještě neuvažovala. Ale tím, že se o problému znečištění životního prostředí začalo hovořit, postupně uvažuji i o tom, co bych mohla udělat. Pomohl mi k tomu i tento referát, kde se pokouším uvažovat o daným problému jako takovém. Ale také musím říct, že jak nebudeme my všichni spolupracovat a nenaučíme se chránit životní prostředí, je doopravdy velmi těžké pro jednotlivce, nebo úzkou skupinu lidí, úspěšně bojovat za čisté životní prostředí. Co všechno by jsem chtěla udělat pro změnu svého životního prostředí?

Určitě každý chce za svou snahu vidět výsledek. Zvlášť pozitivní. Výsledky můžou být v jakékoli podobě. Možná by bylo účinné zlepšit životní prostředí jen na určitém místě a potom postupovat dál a dál. Ale co z toho! Když znečištěné prostředí má každá část Země, na kterou sáhla lidská ruka. Tak jak by to potom mělo vypadat?

Bylo by určitě velmi dobré, aby si lidé postupně zvykli na určitá pravidla, jak je to v některých vyspělých krajinách. Mnoho krajin časem konečně pochopilo, že o životní prostředí je třeba se starat. Pokrokem je už i jakýkoli věk. Malý posun k zlepšení životního prostředí. Postupně se víc a víc snižuje vypouštění škodlivých látek (hlavně freonů) poškozující ozónovou vrstvu, která nás chrání před škodlivým ultrafialovým zářením. Na druhé straně ale přibývají auta na cestách, které jako by nahradili klesající vypouštění škodlivých látek do ovzduší.