Když Evropané objevili Ameriku, žily zde dva druhy živočichů, kteří zde tvořily nejpočetnější společenství, jaké kdy člověk viděl. Jedním z těchto druhů byl bizon severoamerický , který byl nejprve vybíjen pro maso, ale později pouze pro politické důvody. Vláda totiž chtěla vyhladovět indiány, a tak se rozhodla bizony zcela vybít. Indiáni totiž potřebovali nejen jejich maso, ale i jejich kosti a kůže pro výrobu stanů,nástrojů apod.

Cestující ve vlaku na prérii si drželi nos, protože všude byl cítit puch rozkládajících se bizoních mrtvol. Lovci totiž lovili pouze pro jejich jazyky, ale jejich těla nechávala tam, kde padla. Naštěstí byl bizoní druh v poslední chvíli zachráněn, ale z miliónů zvířat zůstala jen hrstka.

Dalším druhem byl holub stěhovavý, pravděpodobně nejpočetnější ptačí druh, jaký kdy na tomto světě existoval. Jeho hejna se odhadují na dva bilióny a přímo zatemňovala oblohu. Nikdo si nedovedl představit, že by kdy mohli být vyhubeni. Vždyť když si holubi sesedali na stromy, lámaly se pod nimi i nejsilnější větve. A tak je lidé stříleli po tisících a vybírali jejich hnízda. V roce 1869 bylo na jednom místě pochytáno 7 a 1/2 miliónů holubů, v roce 1879 dokonce jeden bilión! A to vše proto, že tito ptáci se prostě nedali vyhubit. Poslední holub stěhovavý pošel v roce 1914 v zoologické zahradě Cincinnati. Člověk dokáže velmi důkladně vyhubit celé druhy zvířat, ale neumí je ani vzkřísit, ani si to pořádně uvědomit. Někteří lidé dokonce tvrdí, že vyhynutí živočicha patří k přirozenému vývoji, že by později stejně vyhynul i bez lidského přičinění. Podle slov Geralda Durrella je to ale asi takový nesmysl, jako kdyby lékař držel v rukou zásobu krevních konzerv a vysvětloval člověku, kterému hrozí vykrvácení: “Bohužel, krve sice máme dost, ale transfůzi vám dát nemůžeme, protože patří k přirozenému běhu věcí, že máte právě teď vykrvácet. To k vymírání živočišných druhů v minulosti. Většina lidí si myslí, že je situace dnes, v době přírodních rezervací, lepší, avšak, bohužel, opak je pravdou.

Např. v sedmdesátých letech vymíralo každoročně 70 000 velryb, a ani dnes to není o mnoho lepší, ačkoliv jistý pokrok tu je. Mroži byli vybíjeni kvůli klům, a pomalu spějí až k vyhynutí. V Africe bylo zbytečně pobito půl miliónu zeber, antilop, gazel a jiných divokých zvířat, protože se tamní vláda domnívala, že jejich vyhubením zabrání šíření nemoci. V Anglii ročně zahyne přičiněním aut dva milióny ptáků a mnoho ostatních živočichů, jako např.