Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Laser
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | deftones | ||
Jazyk: | Počet slov: | 8 225 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 32 |
Priemerná známka: | 3.02 | Rýchle čítanie: | 53m 20s |
Pomalé čítanie: | 80m 0s |
Při dostatečně silném osvětlení se začala zužovat červená spektrální čára a její intenzita začala narůstat. Červené světlo vycházející okénkem začalo být koherentní, monochromatické a směrované. V tomto svém prvním experimentu mohl Maiman pouze sledovat zužování spektrální čáry a narůstání její intenzity, což byl však neklamný příznak toho, že krystal začal “laserovat”.
Dokonalejším způsobem byl Maimanův experiment proveden skupinou amerických fyziků R. I. Collinsem, D. F. Nelsonem, A. L. Schawlovem, W. Bondem, G. B. Garettem a W. Kaiserem. Jejich rubín měl již délku čtyř centimetrů a vyzářená energie činila jednu setinu joulu. Laserový puls trval několik desetitisícin vteřiny a výkon tohoto laseru byl tedy kolem 100 wattů. Collins se svými spolupracovníky pozoroval vedle monochromatičnosti také prostorové soustředění světla do úzkého kužele s vrcholovým úhlem menším než jeden stupeň. Provedl také difrakční pokus, který prokázal koherenci světelného paprsku.
Obsah
Lasery současnosti
Od spuštění prvního laseru uběhlo téměř čtyřicet let. Během té doby se, zejména v šedesátých letech, začaly objevovat další typy laserů, lišící se aktivním prostředím, nebo konstrukčním uspořádáním. Vznikaly také lasery s dalšími vlnovými délkami v oblasti viditelného , infračerveného, ultrafialového a dokonce i rentgenového záření. Každý z těchto laserů našel uplatnění v jiné oblasti lidské činnosti. Ne každý laser se hodí pro každý účel.
Při sváření a vrtání je určující charakteristikou výkon laseru, proto se zde uplatňují impulsní lasery. Zvyšování výkonu se ale nedělo zvyšováním energie vyzářené laserem. Celková vyzářená energie nemůže být větší než energie přijatá. Výkon laseru ale také závisí na délce laserového pulsu, čím bude puls kratší, tím větší bude výkon. Zkracování délky pulsu vedlo až k několika nanosekundám. Takovým pulsům říkáme gigantické nebo obří a získáváme výkony slušné elektrárny. Při přenosu informací se naopak používají lasery pracující v nepřetržitém režimu. Atmosféra ale laserový paprsek silně oslabuje, proto je vhodné použít lasery pracující v oblasti takzvaných atmosférických oken, pro která je atmosféra velmi průzračná. Většina laserů pracuje na jedné určité frekvenci, kterou není možné měnit. Pokud chceme používat více frekvencí, použijeme lasery přeladitelné. Pokud používáme laser k přenosu energie je pro nás nejdůležitější účinnost přeměny energie v laserový paprsek. V tomto ohledu jsou na tom nejlépe lasery polovodičové. Pro lasery pracující ve vesmíru potřebujeme nezávislý zdroj energie.