referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Elvíra
Štvrtok, 21. novembra 2024
Laser
Dátum pridania: 30.11.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: deftones
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 8 225
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 32
Priemerná známka: 3.02 Rýchle čítanie: 53m 20s
Pomalé čítanie: 80m 0s
 

Slavný dánský fyzik Niels Bohr vypracoval v letech 1912-1913 planetární model atomu vodíku. Podle něj obíhají elektrony kolem jádra po vymezených drahách podobně jako planety kolem slunce. Přeskočí-li elektron z jedné dráhy na druhou, může atom získat či ztratit energii v podobě elektromagnetického záření. Energie atomu se změní právě o vyzářené nebo pohlcené kvantum. Poloměr dráhy a další parametry elektronu se musí změnit skokem.

Ve dvacátých letech byla zásluhou předních teoretických fyziků, jako byl Lous de Broglie, Max Born, Werner Heisenberg, Erwin Schrödinger, P. A. M. Dirac a další, vytvořena matematická teorie kvantové mechaniky, jak ji fyzika používá v dnešní podobě. Je to velmi neobvyklá teorie, protože místo s čísly a funkcemi pracuje se symboly zvanými operátory. Experimenty nicméně dokazují, že pravdivě popisují zákony mikrosvěta. Klasická mechanika stojí na tom, že lze s matematickou přesností určit polohu planet v prostoru v libovolném čase. Při pohybech uvnitř atomů však přestává klasická mechanika platit. Elektron uvnitř atomu se nepohybuje jen jako planeta, ale musí být zároveň vlnou. Nepohybuje se tedy po kruhové dráze, ale koná jakýsi roztodivný tanec kolem jádra, hned je tam a hned zas tady. I přesto je v jeho pohybu jistý řád. Pohltí-li atom světelné kvantum, začne elektron poskakovat ve větší vzdálenosti od jádra.

Způsob jakým se elektron pohybuje pro nás ale není důležitý. Podstatné je, že atom má určitou energii, říkáme, že se nachází na určité energetické hladině. Tato energie je neměnná, dokud atom nepohltí, nebo nevyzáří kvantum elektromagnetického záření. K přeskoku na vyšší energetickou hladinu musí atom pohltit kvantum s určitou energií, tedy určité vlnové délky. Tato vlnová délka se dá vypočítat ze vzdálenosti energetických hladin atomu.

Mezi vyzářením (emisí) a pohlcením (absorpcí) kvanta energie je ale určitý rozdíl. Je zřejmé, že kvantum energie musí být pohlceno ihned po dopadu. Co ale donutí atom na vyšší energetické hladině, aby ji opustil a vyzářil energii?. A tu jsme u jádra věci. Atom zůstane na vyšší hladině různou dobu, podle toho jak stabilní bude jeho stav. Pro každou hladinu existuje určitá střední doba života, po níž atom na této hladině setrvává. Existují hladiny o velmi dlouhé době života, kde se atom udržuje třeba i po dobu celé vteřiny. Takovým hladinám říkáme metastabilní. Dříve nebo později však atom vyšší hladinu opustí a vyzáří elektromagnetické kvantum. Učiní tak sám od sebe, spontánně a proto hovoříme o spontánní emisi záření. Kdy se to stane je pro každý jednotlivý atom věcí náhody.
 
späť späť   4  |  5  |   6  |  7  |  8  |  ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Laser SOŠ 2.9657 3597 slov
Laser SOŠ 2.9569 1820 slov
laser SOŠ 2.9541 928 slov
Laser SOŠ 2.9542 1350 slov
Laser GYM 2.9369 984 slov
Laser SOŠ 2.9469 1783 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.