Konečně světlo tlejících pařezů a světlušek má svůj původ v chemické energii procesů probíhajících v živé hmotě a proto nese název chemiluminiscence a bioluminiscence.

Každý druh energie, který lze použít k vyvolání luminiscence, můžeme použít také při konstrukci laseru. Dnes tedy známe lasery buzené světlem, elektrickým proudem, svazkem elektronů, chemické lasery a další. Každý z uvedených druhů laserů má své přednosti i nevýhody a nachází použití v různých oblastech lidské činnosti. Při přeměně jednoho druhu energie v druhý je také důležitá účinnost této přeměny. V žárovce se mění jen necelá tři procenta elektrické energie ve světlo. U zářivek je to už něco kolem deseti až patnácti procent. Zato světluška dokáže přeměnit svou biochemickou energii na světlo téměř na sto procent. V tomto ohledu překonává příroda vše, co se zatím podařilo člověku dosáhnout. Obsah

Rezonanční obvod
Rezonanční obvod, zpětná vazba - to není jazyk optiky. Je to cizí řeč radiotechniky, optika nemyslí v těchto termínech. Proto také není laser dílem optiků ale odborníků v oblasti vysokofrekvenční radiotechniky a radioskopie.

K přenosu zpráv používáme radiové vlny dlouhé, střední a krátké, jejichž vlnové délky překrývají oblast od několika desítek metrů do několika kilometrů. Základním prvkem generátoru těchto vln je oscilační obvod skládající se z cívky a kondenzátoru. Pokud chceme obvod vyladit na určitý kmitočet, provedeme to změnou kapacity kondenzátoru, nebo změnou indukčnosti (počtu závitů) cívky. V oscilačním obvodu protéká rychle oscilující střídavý elektrický proud, který vytváří na deskách kondenzátoru střídavé elektrické pole a v závitech cívky střídavé magnetické pole. Je to obvod se soustředěnými parametry, kde indukčnost a kapacita jsou od sebe výrazně odděleny. Připojíme-li k obvodu anténu, začnou se elektromagnetické vlny rozbíhat do prostoru podobně jako vlny na vodní hladině.



Obr. 5 - Oscilační obvod

Pokud se obvod ponechá sám sobě, jsou kmity tlumeny až se nakonec kmitání v obvodu zastaví. Pokud chceme, aby generátor pracoval nepřetržitě, musíme mu dodávat energii. Tato energie musí ale přicházet v pravý okamžik a k tomu slouží elektronka nebo tranzistor jejichž ovládací prvek je spojen s obvodem zpětnou vazbou. Zpětná vazba je důležitá nejen při řízení činnosti oscilačního obvodu, ale neobejde se bez ní ani činnost lidské společnosti.



Obr. 6 - Oscilační obvod se zpětnou vazbou

Už dříve jsem se zmínil o tom, že čím kratší mají vlny vlnovou délku, tím přímočařeji se šíří. Z toho důvodu se zdály krátké vlny nevhodné pro spojení na velké vzdálenosti a staly se doménou radioamatérů. Rok 1921 však přinesl ohromující objev.