Planety sluneční soustavy

JUPITER
Jupiter je nějvětší planetou Sluneční soustavy. Nachází se v průměru přibližně 778,3 miliónů kilometrů od Slunce a oběhne jej jednou za 12 let. Jeho obrovské těleso má průměr přibližně 142 984 kilometrů. Jupiter má nejrychlejší rotaci ze všech planet. Kolem své osy se otočí za méně než deset hodin. Jeho orbitální rychlost je 13,1 kilometrů za sekundu. 3.3.1972 byla vypuštěna sonda Pioneer 10, která provedla první úspěšný let kolem Jupitera. 18.10.1989 byla vypuštěna sonda Galileo. Na oběžnou dráhu Jupitera se tato sonda dostala až v roce 1995. Nesla sondu, která měla prozkoumat Jupiterovu atmosféru. V dalekohledu je možno pozorovat, že kotouč Jupitera je překřížen světlými a tmavými pruhy. Světlé pruhy se nazývají zóny a tmavé pruhy se nazývají pásy. Toto pruhování je tvořeno oblaky, která jsou vtažena do pruhů velmi rychlou rotací planety a atmosféry. Na fotografiích se kotouč Jupitera jeví v zářivé červené a oranžové barvě. V atmosféře lze pozorovat velké víry, které se jeví jako bílé a tmavé ovály a skvrny. Největší z těchto vírů je Velká červená skvrna, která byla pozorována již od 17. století. Vesmírné sondy ukázaly, že Velká červená skvrna je středem obrovské bouře hurikánového typu, která má v průměru přibližně 14 000 kilometrů a která je 28 000 kilometrů dlouhá. Pod atmosférou z vodíku a hélia leží rozlehlý oceán kapalného vodíku a pod ním je vrstva vodíku ve velmi stlačeném kapalném metalickém stavu. Pouze v samém středu planety je malé jádro z horniny. Podobné složení má i Saturn. Jupiter je středem své vlastní malé soustavy, která má alespoň 16 měsíců, jež kolem něj obíhají. Čtyři největší měsíce lze pozorovat dalekohledem. Jsou to Io, Europu, Callisto, Ganymeda, který je zároveň největším měsícem sluneční soustavy. Ostatní měsíce jsou mnohem menší a nejvzdálenější obíhají retrográdně, což znamená opačně než je rotace Jupitera. Nejzajímavějším měsícem je Io. Na jeho povrchu jsou aktivní sopky, které vyvrhují roztavenou síru. Tato síra je příčinou syté, žlutooranžové barvy měsíce Io.

SATURN
S průměrem 120 536 kilometrů je Saturn druhou největší planetou sluneční soustavy. Stavbou se podobá Jupiteru, ale je menší. Nachází se dvakrát tak daleko od Slunce než Jupiter a kolem Slunce oběhne jednou za téměř třicet let. Je to velká plynná koule, značně zploštělá na pólech a je tak lehká, že by mohla plavat na vodě. Kotouč Saturnu je slabě pruhovaný, s paralelními oblaky, ale ve srovnání s Jupiterem jen mírně.