Skvrny a ovály ukazují, kde jsou v atmosféře středy bouří, ve kterých větry dosahují rychlosti až 1 800 km / hod. Saturn je nejkrásnější planeta díky prstencům. Objevil je roku 1610 Galileo Galilej svým dalekohledem. Nádherný systém prstenců Saturnu měří v průměru přes 270 000 kilometrů což je dvakrát více, než je průměr planety. Ze Země lze pozorovat tři hlavní prstence: A, B a C. Střední prstenec B je nejjasnější a od vnějšího prstence A je oddělen mezerou zvanou Cassiniho dělící čára. Vnitřní prstenec C je sotva patrný a zcela transparentní. Vesmírné sondy objevili několik dalších prstenců a ukázaly, že všechny jsou tvořeny tisíci malými individuálními prstenci. Ty označují dráhy dlouhých řad kusů skal a ledu obíhajících planetu velkou rychlostí. Zdá se, že celý systém prstenců je pouze nanejvýš jeden kilometr silný. Saturn má přinejmenším 23 měsíců. Mezi novými měsíci, které objevily sondy Voyager, jsou tak zvané „pastýřské“ měsíce. Největším měsícem je Titan jehož průměr je 5 150 km. Teno měsíc je unikátní v celé sluneční soustavě, protože má hustou atmosféru z dusíku a metanu.

URAN
Uran je třetí největší planetou a jeho průměr činí 51 118 kilometrů. Nachází se ve dvojnásobné vzdálenosti od Slunce než Saturn a oběhne Slunce za 84 let. Uran je první planeta nalezená dalekohledem. Uran objevil 13.března 1981 William Herschel, hudebník z Hannoveru usídlený v Anglii, který se živě zajímal o matematiku a astronomii. Oné březnové noci si prohlížel nebe vlastnoručně zhotoveným šestnácti centimetrovým dalekohledem a v souhvězdí Blíženců spatřil hvězdu, která se jevila jako zelenomodrý terč. Nejprve se domníval, že objevil novou kometu. Teprve za několik měsíců bylo zřejmé, že Herschelova kometa je nová planeta obíhající za dráhou Saturnu. Neobvyklým rysem Uranu je rotační osa, která leží téměř v oběžné rovině, takže Uran se ve své dráze valí. Jak Uran obíhá s osou rotace v rovině oběhu, je každý z jeho pólů 42 let ve tmě. Kotouč Uranu je rovnoměrně modrozelené barvy. Tato barva je způsobena přítomností metanu v atmosféře z vodíku a hélia. Pod atmosférou se zřejmě nachází hluboký oceán horké vody a čpavku. Sonda Voyager 2 zjistila kolem Uranu deset prstenců a objevila deset nových měsíců. Z pěti velkých, již známých měsíců je nejzajímavějším Miranda. Jeho povrch je různorodou směsicí neobvyklých rysů. Astronomové se domnívají, že se tento měsíc srazil s jiným nebeským vesmírným tělesem a že jeho kusy se znovu spojily a vytvořily podivný povrch, který dnes pozorujeme. Všechny měsíce Uranu jsou patrně z velké části pokryty ledem s příměsí oxidu uhličitého nebo čpavku.