Je to silný rádiový zdroj. Jupiter musí mít silné magnetické pole, které vskutku objevily sondy Pioneer 10 a 11. Magnetická osa je skloněna k rotační ose o 15 stupňů a prochází v nejmenší vzdálenosti 18 000 km od středu planety. Jádro Jupiteru je nejspíše složené z kovového tekutého vodíku a nebo z kamene. Tekutý vodík je ideálním vodícím materiálem elektrického proudu už při pokojové teplotě. Uplatnění na Zemi by byl obrovský. K jeho výrobě jsou potřebné ohromné teploty a tlaky, které jsou zrovna na Jupiteru. Magnetické pole způsobuje odklon drah elektricky nabitých částic slunečního větru v okolí planety. Kolem celé planety jsou obrovské životu nebezpečné radiační pásy, které by mohli usmrtit kosmonauta a umrtvit přístroje sond. Jen velice přesné výpočty tomuto zabrání. Kolem celé planety je velice silné gravitační pole.
Jupiter vyzařuje 2,5 x více energie než mu dodává Slunce. Tato zajímavá věc nás přivádí k teorii, jestli vlastně není Jupiter nepodařená hvězda. Jupiter se opravdu podobá hvězdě. Má radiační pásy, silné magnetické pole a vlastní záření. Jen náhoda možná zabránila tomu, aby Země obíhala kolem dvojhvězdy.
Atmosféra Jupiteru je tvořena především z vodíku, který je zastoupen 90% a helia, které je 10%. Jednotlivé vrstvy jsou asi takto. Navrchu jsou vrcholky mraků, pak je to vrstva plynného vodíku. Dále jsou to mraky zmrzlého čpavku, pod nimi jsou mraky sulfidu amonitého. Ještě níže jsou mraky vodního ledu a pod nimi se nachází vodní kapky. Pod atmosférou se nacházejí oceány tekutého vodíku a kovového tekutého vodíku. Jádro je nejspíše kamenné. V atmosféře probíhají obrovské cyklóny. Například velká rudá skvrna je obrovský atmosférický vír, který je na Jupiteru minimálně tři sta let. Barevné pruhy planety jsou tvořeny teplejšími a studenějšími proudy.
Roku 1994 v polovině července došlo na Jupiteru ke katastrofě. Do povrchu Jupiteru naboural úlomek komety Shoemaker-Levy 9 rychlostí 60 km za sekundu. Došlo k obrovským výbuchům v jeho atmosféře a v porušení jeho celistvosti. Ale Jupiter náraz vydržel a stále ve vesmíru existuje.

Saturn
Saturn je nejkrásnější planetou naší soustavy. Je v pořadí šestá od Slunce. Je to plynný obr, který se svými 120 000 kilometry přes rovník je druhou největší planetou naší soustavy. Je vzdálen od Slunce 1 427 000 000 km. I přes tuto vzdálenost znali Saturn už starověcí astronomové. Saturn dostal své jméno podle boha rolnictví. Jeden oběh kolem své osy mu trvá 10 hodin a 39 minut. Kolem Slunce oběhne jednou za 29 roků a 6 měsíců.