Zeme - součast vesmíru: Vesmír je soubor všech kosmických teles, které na sebe navzájem pusobí. Zatímco starí Zeme je určeno pomerne presne na 4,55 mld. roku, starí vesmíru je odhadováno na dobu nepomerne delší, tj. 15 - 18 miliard let. V této dobe nastal výbuch, který označujeme jako tzv. "velký tresk" a začaly se tvorit základy budoucich kosmických teles: hvezdy, planety, planetky, mesíce, komety a meteority.

Pro velké vzdálenosti ve vesmíru se používaji zvláštni délkové jednotky:
1. Astronomická jednotka (AU), strední vzdálenost Zeme od Slunce = 149,6 mil.km
2. Parsek (pc): vzdálenost, ze které je astronomická jednotka videt pod uhlem 1 vteriny = 20 600 astron. jednotky 3. svetelný rok (ly), vzdálenost , kterou urazí svetelný paprsek za jeden rok


Pojmy

Galaxie - jsou hvezdne soustavy obsahujíci miliardy hvezd
Hvezdy - jsou kulová gravitačné vázaná telesa složena z plazmy. Probíhaji v nich termojaderné reakce, vytváreji vysokou
teplotu a svetlo. Jsou základními stavebními prvky vesmíru
Planety - jsou vetší telesa obíhajíci kolem hvezd. Nemají vlastní zdroj žárení, svíti pouze svetlem odrazeným od hvezd
Mesíce - pevná telesa obíhajíci kolem planet
Meteoroidy- malá telesa meziplanetárni hmoty
Meteority - zbytek meteoroidu, který dopadl na zemi. Na míste dopadu vzniká kráter. Meteority se rozdelují na železné a
kamenné. Nejvetší nalezený železný meteorit je Hoba West v již. Africe - má asi 60 tun.

Dosud známy vesmír predstavuje jen část celku, o jehož rozmeru toho vedci dnes moc nevedí. Supergalaxie jsou nejvetší vesmírne útvary, do nichž se sdružují kupy galaxií. Nejvetší skupinou v supergalaxii je shluk galaxií v souhvezdí Panny. Naše Galaxie tvorí skupinu galaxií. Jednou z galaxií blízkych Zemi je Mlhovina v Andromede. Mléčna dráha predstavuje galaxii, je tedy tvorená z mnoha miliárd hvezd. Ve vzdálenosti asi 31 000 svetelných let od jejáho stredu obáha i planeta Zeme.

Sousedé Slunce vyplňují vesmírny prostor asi 20 svetelných let. Slunce jako hvezda má asi 20 nejbližších sousedu. Nejjasnejší hvezda severní hvezdné oblohy se jmenuje Sirius a nejbližší je trojhvezdí alfa Centauri ve vzdálenosti 4,3 svetelných let. Sluneční soustavu tvorí všechna telesa v oblasti trvalého vlivu gravitačního pole Slunce. Začala se formovat asi pred 4,7mld. let. Krome Slunce ji tvorí planety, mesíce planet, planetky, kométy, meteroidy, asteroidy, meziplanetárni plyn a prach. Slunce predstavuje 99,866% její hmotnosti. Veškeré objekty se tu pohybují podle tzv. zákonu nebeské mechaniky.

Planety sluneční soustavy tvorí dve skupiny: Terestrické planety (planety zemskeho typu): Merkur, Venuše, Zeme, Mars. Jedna se o planety stejného složení a srovnatelných rozmeru. Velké planety: Jupiter, Saturn, Urán a Neptun. Jsou tvoreny zkapalnenými plyny a pravdepodobne pevným jadrem. Kolem všech velkých planet jsou tzv. prstence tvorené meteorickým prachem a balvany. Poslední planeta Pluto nepatrí do žádne z obou skupin.