Dnem podzimní rovnodennosti leto na severní polokouli končí a začína podzim. Dne 21. - 22. prosince dopadají sluneční paprsky v poledne na obratník Kozoroha. Je zimní slunovrat a začína zima. Na severní polokouli je nejkratší den a nejdelší noc. Po zimním slunovratu se opet Slunce zdánlive vrací k rovníku. Dny se prodlužují a noci zkracují. Zima končí v den jarní rovnodennosti a začína jaro. Nestejnomerne je teda osvícena severní a jižní polokoule. Tím docházi ke zmenám ročních období (díky sklonu a rychlosti Zeme). Když je na severní polokouli zima, na jižní polokouli je léto. Když je na severní polokouli jaro, je na jižní polokouli podzim. Pro tepelné podmínky na Zemi je rozhodujíci uhel dopadu slunečních paprsku.

Povrch Zeme lze rozdelit podle zemepisné šírky do základních teplotních pásu: teplý pás - je mezi obratníky Raka a Kozoroha (je to oblast s nejvetším prídelem slunečního tepla a svetla). Mírne pasy - jsou vymezeny obratníky a polárnimi kruhy príslušných polokoulí.

Polední výška Slucne zde behem roku kolísa od 0ş do 90ş. Polárni pásy - zabíraji kruhové vrchlíky vymezené polárnimi kruhy obou polokoulí. Charakteristickým rysem je výskyt polárnich dnu a nocí s trvánim od jednoho dne na polárnich
kruzích do pul roku na pólech. Polárni den na severní polokouli trvá 189 dní a na jižní 179. To je zpusobeno pomalejší rýchlosti pohybu v aféliu. Pásmový čas, datová hranice. Protože Slunce nevrcholí na Zemi všude stejne, je velmi obtížne
zmerit čas. Proto byl v r. 1884 vytvoren a zaveden tzv. pásmový čas.

Rotační pohyb Zeme od západu k východu zpusobuje, že když Slunce vrcholí na nultém poledníku ve 12 hod, na 15ş v.z.d. Slunce vyvrcholilo o jednu hodinu dríve stejne jako na 15ş z.z.d. bude vrcholit o jednu hodinu pozdeji. Táto skutečnost je podstatou definovaní 24 časových pásem. Každé pásmo má 15,1ş jsou 4 časové minuty. V časovém pásmu se všude používa stejného pásmoveho času, který se rídi podle času poledníku, jež procházi stredem, a která se líši o hodinu od času sousedniho pásma.

Základním pásmem je pásmo, kterým procházi nultý poledník - greenwichsky = základní. Čas tohoto pásma se nazýva Svetový čas - Universal Time (UT), neboli téz západoevropský, Greenwich Mean Time (GMT), nebo také Universal Time Coordinated (UTC) - rídi se jim navigace - svetový obchod, mezinárodní doprava,?
Čas dalšího pásma - smerem na východ 1 hodina +, smerem na západ 1 hodina -
Čas smerem na východ je stredoevropský čas (SEC), prochází, strední Evropou a je shodný s místnim časem 15ş v.z.d. V evropských zemích se od jara do podzimu zavádi tzv. letní čas.

Ten má o jednu hodinu víc než čas pásmový, umožnuje tak lepší využití svetla behem pracovního dne. Smluvený čas (moskevský čas) je posunutý oproti svetovému o 3 hodiny, ale správne by mel být posunutý jen o 2 (VEC). Protilehlý poledník (180ş) je tzv. datova hranice (v oblasti Tichého oceánu). Pri jejim prekročení ze západní polokoule na východní pridáme jeden den k datu. Pri ceste z východu na západ ponecháme datum stejné. Hranice časových pásem respektuji administrativní delení státu. Datova hranice procházi nejméne obydleným územím tj. Tichomorí, pričemž respektuje státni útvary. Velké státni
celky mají časových pásem nekolik napr. USA, Kanada, Rusko (deset časových pásem), Čina (čtyri pásma , ale na celém území platí jeden čas). Další státy využívají tzv. časových mezipásem, ale je tam vždy uvedeno, o kolik se líši oproti svetovému času (Indie, Irán, Afganistan).