Slapove jevy

Periodické deformace tvaru zemského telesa se označuji pojmem slapove jevy. Jsou vyvolány jednak gravitačním pusobením Mesíce a Slunce a také odstredivou silou, která vzniká pohybem Zeme kolem společného težište gravitačne spjaté soustavy Zeme - Mesíc (společne težište tzv. barycentrum leží asi 1 700 km pod povrchem Zeme). Vlivem techto sil dochází v nekterých častech zemského telesa ke zdvihu a hromadení hmot. Zeme a v jiných částech k jejich poklesu a úbytku (príliv a odliv).

Podle prostredí rozlišujeme slapy: morské - dmuti, slapy zemské kury, slapy atmosféry. Nejlépe pozorovatelné jsou slapy morské. Mesíc nemá svuj vlastní zdroj svetelného zárení, odrází zárení Slunce. Mesíc obíha kolem Zeme, vznikají čtyri fáze: nov - novoluni - Mesíc je v konjukci (tj. mezi Zemi a Sluncem), o pulnoci je na severu, není videt. 1. čtvrt - Mesíc dorusta (má tvar "D"), o pulnoci je na západe, videt je pulka privracené strany. Uplnek - Mesíc je v opozici, o pulnoci je na jihu, viditelná je celá privrácená strana. 4. čtvrt - Mesíc couvá (tvar "C"), o pulnoci je na východe, videt je pulka privrácené strany. Vzhledem k tomu, že doba jednoho otočení mesíce kolem své osy je stejná jako doba obehu kolem Zeme , je k nám privrácena stále stejná strana Mesíce. Doba jedné otočky je 29 dní a 5 hodin. Geografický vliv mesíce se projevuje deformací Zeme = slapove jevy.

K prílivu dochází na privrácené strane Zeme a na odvrácené strane - na strane privrácené k Mesíci prevláda prítažlivá sála Mesáce nad odstredivou silou soustavy Zeme - Mesíc a príliv na strane odvrácené od Mesíce se vysvetluje prevahou odstredivé síly. Príliv a odliv se pravidelne strídaji pri každé kulminace Mesíce. Príliv se opakuje vždy po 12 hodinách 25 min. je to tzv. puldenní príliv, který každý následujíci den vrcholí o 50 min. pozdeji. Doba, kdy se Zeme otočí vuči Mesíci o 360ş se nazýva lunárni den - 24hod. 50min.

Jestliže se Zeme, Mesíc a Slunce nacházejí v jedné rovine kolme k ekliptice (Mesíc v uplnku nebo v novu), pak se následne síly pusobením Mesíce a Slunce sčítají a nastáva nejvetší tzv. skočný príliv. Jestliže spojnice Zeme s Mesícem a spojnice Zeme se Sluncem svíraji pravý uhel, potom se výsledné síly pusobením Mesíce a Slunce vzájemne odečítaji a nastáva tzv. hluchý príliv.

Príklady skocneho prílivu: na otevrenem oceáne je dmuti malé, v zálivech velké - JZ irsko - i 7-8 m vysoké vlny, SZ Francie -11,7 m = klasické využití morského dmuti pro prílivové elektrárny. JV Kanada - Fundský záliv - až 18 m. Na mnoha rekách usticích do more se silným dmutím postupuje príliv mnoho set km proti proudu, napr. Londýn leží 64 km od usti Temže, díky vysokému prílivu je prístavem. Na rece Amazonce se pri prílivu vytvári vysoká vlna tzv. proroka, která prepadáva s rachotem a pohybuje se proti proudu.