m3.

Vysoké Tatry jsou jaderným pohorím s asymetrickou stavbou.Krystalické jádro je rozsáhlé a zabírá celou jižní cást a témer celý hlavní hreben.Skládá se predevším z žul karbonové doby s ojedinelým výskytem pred karbonských krystalických bridlic.
Do Tater s celkovou délkou 71 km patrí také Belianské Tatry,odlišující se geologicky,morfologicky i vegetacne od Vysokých Tater;Tatry jsou proto jednotným celkem jen z hlediska turistiky a cestovního ruchu.Hlavní hreben Belianských Tater merí 14 km,prumerná výška vrcholu je 2038 m,sedel 1903 m.Nejvyšší vrch je Havran (2154 m).Hlavní hreben se zhruba ve stredu pripojuje k Vysokým Tatrám v Kopském sedle.Pohorí koncí na východe Ždiarským úvalem.Ledovcová cinnost v pohorí byla velmi slabá (ledovcové formy reliéfu jsou znacne setreny).Hladké svahy holinového reliéfu-hlavní horninou jsou svetlešedé vápence-kontrastují s glaciálním reliéfem Vysokých Tater (žulového podkladu).
Území Vysokých a Belianských Tater oplývá jednak bohatstvím vysokohorských rostlin,jednak pestrostí rostlinných spolecenstev.Roste zde kolem 1300 druhu vyšších rostlin,z toho polovinu tvorí druhy horské a vysokohorské.Mezi nimi jsou velmi vzácné tatranské,karpatské a západokarpatské endemity a glaciální relikty.Floristicky jsou Belianské Tatry bohatší a pestrejší než Vysoké Tatry.Tatranské lesy jsou prevážne jehlicnaté,základní drevinou je smrk,v subalpinském pásmu horská borovice a klec.Velmi pekné a vzácné jsou ojedinelé mohutné exempláre limby.Živocišstvo vytvárí stredoevropská horská fauna zpestrená nekolika endemickými a reliktními druhy.Mezi karpatským endemity jsou nejvzácnejší kamzíci (r.1974 jich bylo 600kusu) a svišti (r.1974 jich bylo 1000kusu).Stavy ostatních živocichu jsou ruzné (napr.