referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Rudolf
Sobota, 17. apríla 2021
Zem ako vesmírne teleso
Dátum pridania: 28.03.2004 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: citronek
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 2 619
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 9.5
Priemerná známka: 2.99 Rýchle čítanie: 15m 50s
Pomalé čítanie: 23m 45s
 

Vzdálenost Země od Sluce není stálá. V nejbližším bodě - přísluní (perihélium) začátkem ledna činí vzdálenost 147,1mil. km. V nejvzdálenějším bodě - odsluní (afelium ) začátkem července vzdálenost činí 152,1 mil. km. Střední vzdálenost = 1AU.

Rychlost pohybu: v perihéliu = 30,3km/s
v afeliu = 29,3km/s
(průměrná rychlost je 29,8 km/s na oběžnou dráhu 939 mil. Km.)

Dráha Země leží v rovině ekliptiky. Světový rovník je průsečnice roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Sklon roviny rovníku k rovině ekliptiky je 23,5º, stejný úhel svírají na nebeské sféře i obě kružnice – ekliptika se světovým rovníkem. Průsečíky světového rovníku s ekliptikou se nazývají jarní a podzimní bod. Do těchto bodů se pro pozorovatele ze Země promítá jednou ročně Slunce.
Dne 20. - 21. března (nepravidelnost díky přestupným rokům) nastává den jarní rovnodennosti. Rovnodennost tzn. Den a noc trvají stejné dlouho tj. 12 hodin. Tento den sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník a Slunce zdánlivě překračuje ze severní polokoule na jižní.
Dne 22. – 32. září nastává den podzimní rovnodennosti.
Zemská osa svírá stále stejný úhel k ekliptice a to 66,5º - základní příčina střídání ročních období. Severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci 21. – 23. června – letní slunovrat. Sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník Raka, na severní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc. Od letního slunovratu se dny začínají zkracovat. Slunce se zdánlivě vrací k rovníku. Dnem podzimní rovnodennosti léto na severní polokouli končí a začíná podzim.
Dne 21. – 22. prosince dopadají sluneční paprsky v poledne na obratník Kozoroha. Je zimní slunovrat a začíná zima. Na severní polokouli je nejkratší den a nejdelší noc. Po zimním slunovratu se opět Slunce zdánlivě vrací k rovníku. Dny se prodlužují a noci zkracují. Zima končí v den jarní rovnodennosti a začíná jaro.
Nestejnoměrné je teda osvícena severní a jižní polokoule. Tím dochází ke změnám ročních období (díky sklonu a rychlosti Země). Když je na severní polokouli zima, na jižní polokouli je léto. Když je na severní polokouli jaro, je na jižní polokouli podzim.
Pro tepelné podmínky na Zemi je rozhodující úhel dopadu slunečních paprsků. Povrch Země lze rozdělit podle zeměpisné šířky do základních teplotních pásů:
- teplý pás – je mezi obratníky Raka a Kozoroha (je to oblast s největším přídělem slunečního tepla a světla).
- mírné pásy – jsou vymezeny obratníky a polárními kruhy příslušných polokoulí.
 
späť späť   3  |  4  |   5  |  6  |  7  |  ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Zem ako vesmírne teleso SOŠ 2.9597 873 slov
Zem ako vesmírne teleso SOŠ 2.9815 370 slov
Zem ako vesmírne teleso GYM 2.9584 730 slov
Zem ako vesmírne teleso GYM 2.9620 801 slov
Zem ako vesmírne teleso GYM 2.9966 1326 slov
Zem ako vesmírne teleso 2.9886 3290 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.