V říjnu 1968 byl zákon o československé federaci přijat, ale když byl po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 reformní proces zastaven, nastoupilo období tuhé "normalizace" a nemohl se v plné míře uskutečnit ani projekt federativního státu. Formální federace nevyřešila nevyhovující stav. K němu ovšem především přispěla politika prováděná Gustávem Husákem, od r. 1969 prvním tajemníkem ÚV KSČ a od r. 1975 i prezidentem republiky. Husák se obklopoval "svými lidmi" , kteří byli v Praze chápani jako představitelé Slováků. Všechny nevyřešené otázky vypluly na povrch opět po pádu komunistické totality v listopadu 1989. Po prvním nadšení z nabyté svobody se však začaly projevovat i palčivé problémy, mezi nimi pak i neřešené postavení Slovenska a rozdělení kompetencí mezi federální a republikové vlády. Po volbách v červnu 1992 rozhodující politické strany - Hnutí za demokratické Slovensko a Občanská demokratická strana - rozhodly o rozdělení státu. Toto rozhodnutí schválily parlamenty obou republik i Federální shromáždění a l. ledna 1993 vznikla samostatná Slovenská republika, od 19. ledna 1993 člen OSN. V březnu 1993 vyslovil parlament nedůvěru vládě Vladimíra Mečiara a vznikla koaliční vláda pod vedením Jozefa Moravčíka. V mimořádných parlamentních volbách (30.9. -l. 10.1994) získalo nejvyšší počet hlasů opět HZDS, ale nezbytnost koaliční vlády trvala. Po skončení pětiletého funkčního období prezidenta Michala Kováče 2. března 1998 Národní rada SR do 30. května hlavu státu nezvolila. Část pravomocí prezidenta přešla ve smyslu Ústavy SR na vládu. Hlavní město.: Bratislava (445 000 obyvatel)
Úřední řeč: slovenština
Náboženství: katolické, protestantské
Státní zřízení: republika
Hlava státu:
Předseda vlády: Mikuláš Dzurinda (od října 1998)
Měna: slovenská koruna = 100 haléřů.