Alžírsko

Alžírsko



DZ
Alžírská demokratická lidová republika
2 381 741 km²
27 mil. obyvatel
OSN, LAS, OAJ, OPEC, OAPEC


Alžírská demokratická lidová republika se osvobodila z francouzské nadvlády 3. července 1972, kdy francouzský prezident Charles de Gaulle uznal nezávislost země. V 6. století př. Kr. bylo pobřeží Alžírska v rukou Kartaginců. Ve vnitrozemí tehdy žily kmeny, jež sem přišly z východu. R. 201 př. Kr. založil Masinissa svou numidskou říši, která se rozprostírala až k egyptským hranicím. R. 46 př. Kr. obsadili zemi Římané a založili zde Numidii a Mauretánii. Alžírsko se stalo pro Řím - podobně jako Egypt - zásobárnou obilí. Po pádu římského impéria přišli r. 430 n. l. přes Španělsko do severní Afriky Vandalové a založili zde svou říši. Jejich posledního krále Gelimera porazila r. 533 byzantská vojska pod velením Belisara a Alžírsko připadlo Byzanci. R. 647 začala expanze Arabů, kteří do r. 682 obsadili celé Alžírsko. Berberské kmeny, jež se stáhly do hor, byly islamizovány. Po rozpadu berberských dynastií Almorávidů a Almohádovců se přístavní města Oran, Alžír, Udžda a Ténés stala samostatnými republikami. Od 16. do 19. století ohrožovali berberští piráti ze svých základen v Alžírsku celé Středozemi. V boji proti nim obsadil král Ferdinand II. Aragonský (1479-1516) města Alžír a Oran. Berberská knížata, jež hledala ochranu před Španěly, se uchýlila pod vládu Osmanské říše. Alžírský bej získal r. 1710 autonomii pod protektorátem Cařihradu. Alžírsko součástí Francie
Francouzi obsadili Alžírsko r. 1830, čímž začalo údobí francouzské koloniální nadvlády. Odboj Berberů, vedených Abd al-Kárimem, se jim však podařilo potlačit až r. 1847. R. 1881 se připojení Alžírska k Francii dovršilo a do země se začalo stěhovat množství francouzských osadníků. Za 2. světové války bylo Alžírsko místem bojů. Po vylodění amerických vojsk zde generál de Gaulle 3. června 1943 vytvořil Francouzský výbor národního osvobození.

Boj za nezávislost
K otevřenému odboji proti Francouzům došlo l. listopadu 1954, kdy byla založena Fronta národního osvobození (FNO). V Alžírsku se rozpoutala krvavá občanská válka, jež měla svůj vliv i na Francii. Když totiž r. 1958 přislíbila francouzská vláda Alžírsku větší autonomii, vyvolalo to ve Francii vládní krizi, jež otevřela cestu k moci generálu de Gaullovi, jenž se stal r. 1959 prezidentem republiky. Proti jeho politice dekolonizace, kterou začal provádět počátkem 60.

let, se postavili pravicově orientovaní důstojníci, ale ani jejich povstání nezabránilo osamostatnění Alžírska, po němž emigrovalo do Francie více než 900 000 francouzských usedlíků. Po evianských dohodách, podepsaných 18. března 1962, jež zaručovaly nezávislost na Francii, následovalo 3. července 1962 uznání suverenity Alžírska. Po přijetí ústavy se konaly prezidentské volby, v nichž zvítězil Ahmed ben Bella, jeden z hrdinů osvobozovacího boje. Pod jeho vedením se stala FNO jedinou politickou stranou v zemi. Nezávislé Alžírsko
V FNO, jež byla státní stranou, však začaly propukat vnitřní rozbroje. Místopředseda vlády a ministr obrany plukovník Huari Bumedien svrhl 19. července 1965 ben Bellu, jenž byl uvězněn až do r. 1979. Po Bumedienově smrti 20. listopadu 1980 se stal prezidentem Alžírska plukovník Šadlí Bendžedíd, jenž převzal i vedení FNO. V říjnu 1988 proběhly bouřlivé demonstrace proti politickému systému, po nichž následovala dvě referenda, v nichž byly schváleny rozsáhlé politické reformy a nastolen pluralitní politický systém. V květnu a červnu 1991 však došlo opět k demonstracím a po nich pak ke generální stávce, v níž obyvatelstvo požadovalo i demisi prezidenta Bendžedída a utvoření islámského státu. Šadlí Bendžedíd musel odstoupit. 11. ledna 1992 moc převzala Nejvyšší rada bezpečnosti. Bylo vytvořeno kolektivní státní vedení - Nejvyšší státní rada - v čele s M. Budiáfem. Generál Ziruál byl opět zvolen prezidentem ve volbách 16. listopadu 1995. V parlamentních volbách 5. června 1997 nejlépe obstálo Národně demokratické sdružení (přívrženci prezidenta L. Ziruála). Hlavní město: Alžír (3.1 mil. obyvatel)
Úřední řeč: arabština
Náboženství: muslimské
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Lamín Ziruál (od 31.1. 1994)
Předseda vlády: Ahmed Ujahíja
Měna: alžírský dinár = 100 centimů


Území: Alžírsko.