března 1976 vůdce vojenské junty generál Jorge Rafael Videla, jemuž se sice podařilo snížit míru inflace a zvýšit export, ale neuspěl ve snaze prorazit mezinárodní izolaci země, vyvolanou pronásledováním politické opozice, jemuž padly na oběť tisíce životů. Vedení země převzal proto 30. března 1961 generál Roberto Eduardo Viola a po něm v prosinci generálporučík Leopoldo Fortunateo Galtieri. V dubnu 1982 obsadila Argentina Falklandské ostrovy, patřící od roku 1833 Velké Británii. (Argentinci ostrovy nazývají Malvíny.) Celá operace skončila po vylodění se britských vojsk katastrofální porážkou a přivodila Galtieriho pád. Na jeho místo nastoupil exgenerál Reynaldo Benito Bignone. Návrat k demokracii

V prvních prezidentských volbách po osmi letech vojenské diktatury se 31. října 1983 prosadil kandidát sociálně demokraticky orientované Radikální občanské unie Raúl R. Alfonsín, jenž si stanovil za cíl oživit hospodářství a uskutečnit sociální reformy. Nepodařilo se mu však - pro odpor armády - uskutečnit další záměr - volat k odpovědnosti všechny, kdož za vojenské vlády zaváděli represívní a teroristická opatření. Další pokus o vojenský puč se již nepodařil a v Argentině se prosadila demokracie. Od r. 1989 je prezidentem Carlos Saúl Menem (opět zvolený i r. 1995), jenž usiluje o postupnou privatizaci státního sektoru. V únoru 1990 byly obnoveny diplomatické styky s Velkou Británií, přerušené r. 1982 (válka o Falklandské ostrovy). Hlavní město: Buenos Aires (3 mil. obyvatel)
Úřední řeč: španělština
Náboženství: katolické (90%), protestantské (1,3%)
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Carlos Saúl Menem (druhý prezidentský mandát získal ve volbách 14. května 1995)
Předseda vlády: Carlos Saúl Menem
Měna: argentinské peso = 100 centavů


Území: Argentina.